3_03_Elektrolyticke_vedeni

=

b

b

e

nz

3.3.-9 

Podobnost  vztahu  (3.3.-8)  a  Ohmova  zákona  v  diferenciálním  tvaru  (viz  kapitola  3.2) 
předurčuje název veličiny  

)

(

|

|

−

+ +

=

b

b

e

nz

γ

:   

          3.3.-10 

konduktivita  vodivého  roztoku.  Konduktivita  roste  s  teplotou,  neboť  se  přitom  zvyšuje 
pohyblivost iontů a roste stupeň disociace. 
 
Jestliže  do  vodivého  roztoku  ponoříme  anodu  a  katodu,  klesne  v  okolí  katody  koncentrace 
záporných  iontů  n-  téměř  na  nulu,  neboť  jsou  od  ní  elektrickou  silou  odpuzovány.  Proto  je 
poblíž  katody  elektrický  proud  zprostředkován  majoritně  kladnými  ionty  (kationty).  Opačná 
situace nastává blízko anody. Proto u elektrod po určité době od vložení do vodivého roztoku 
přestane platit rovnost (3.3.-2). Mezi elektrodou a roztokem elektrolytu existuje napětí, které 
se  nazývá 

elektrodový  potenciál.  Představuje  důležitou  charakteristiku  látky  elektrody, 

bohužel  však  nelze  určit  jeho  hodnotu.  Pouze  se  měří  elektromotorické  napětí  článku,  jehož 
jedna  elektroda  je  ze  zkoumané  látky,  druhá  je  standardizovaná  stejně  jako  vodivý  roztok 
(podrobnosti viz Moore, V., J. Fyzikální chemie. SNTL, Praha 1981 ad.). Ionty, které dospějí 
k elektrodám, se mění na neutrální atomy a vstupují, pokud nemohou existovat samostatně, do 
chemické  reakce  s  látkou  elektrody  nebo  rozpouštědlem.  Například  v  důsledku  neutralizace 
kationtu sodíku proběhne ve vodě tato reakce: 
Na + H2O