3_03_Elektrolyticke_vedeni

−

2
4

SO  

se pohybují k anodě a proběhne reakce: 

PbSO4 + 

−

2
4

SO  + 2 H2O   

→   PbO

2 + 2 H2SO4, 

kde  PbO2  je  oxid  olovičitý.  Kladné  ionty  H

+  putují  ke  katodě,  neutralizují  se  přijetím 

elektronu podle schématu: 

PbSO4 + 2 H

+   

→   H

2SO4 + Pb. 

Nabíjením  se  anoda  pokryje  oxidem  olovičitým  a  katoda  další  vrstvou  olova. 
Elektromotorické napětí bezprostředně po nabití činí 2,6 V. Začne-li akumulátor sloužit jako 
zdroj elektromotorického napětí, velmi brzy dojde k poklesu napětí na 2,1 V. Na této hodnotě 
se  dlouho  udržuje,  načež  klesá  a  po  dosažení  hodnoty  1,85  V  se  obvykle  opakuje  proces 
nabíjení pomocí vnějšího zdroje stejnosměrného napětí. Protože má olověný akumulátor malý 
vnitřní  odpor  a  je  schopen  dodávat  značný  proud,  používá  se  hojně  jako  startovací  baterie  v 
automobilech. Některé další olověné akumulátory mají anodu z oxidu olova a katodu z olova. 
Kyselina  sírová  je  buď  ve  formě  gelu  nebo  je  vázána  v  absorpčním  skelném  vláknu 
(technologie  AGM).  Používají  se  v  telekomunikační  technice,  v  navigačních  systémech,  při 
silniční  signalizaci  a  jako  záložní  zdroje  v  jaderných  elektrárnách,  nemocnicích  apod. 
Vlastnosti olověného akumulátoru negativně ovlivňuje příliš vysoká nebo nízká teplota. 
 
Č

lánky lithio-ionové 

Směs  kysličníků  lithia  s  dalším  kovem  tvoří  anodu,  uhlík  se  směsí  dalších  látek  katodu. 
Složení  vodivého  roztoku  výrobci  považují  za  tajnou  informaci.  Obvykle  se  jedná  o  směs 
esterů.  Poskytují  průměrnou  hodnotu  svorkového  napětí  3,6  V.  V  posledních  letech  se 
používají  v  mobilních  telefonech  a  přenosných  počítačích.  Mají  velmi  malou  hmotnost  s 
ohledem  na  užitnou  hodnotu.  Nevýhodou  je,  že  musí  být  elektronicky  chráněny  před 
překročením mezních hodnot napětí během nabíjení a vybíjení. 
 
Lithio-polymerové články (Li-Pol)