3_03_Elektrolyticke_vedeni

Obr. 3.3.-4 
 

Obr. 3.3.-5 Zinkochloridové baterie v současné podobě. Požadovaná hodnota svorkového 

napětí se získá spojením několika zinkochloridových článků. Podobně se postupuje i u 

ostatních baterií. 

Alkalický článek 
V ocelové nádobě je vložena kladná elektroda –  trubička ze směsi burelu a uhlíkových sazí. 
Uvnitř trubičky je separátor nasycený hydroxidem draselným (KOH), který odděluje trubičku 
a váleček záporné elektrody z emulze zinkového prášku v tyloze. Alkalické články mají vyšší 
kapacitu a maximální pracovní proud než zinkochloridové. 
 
Sekundární (vratné) články, kterým se také říká akumulátory, je možné průchodem proudu 
opačného směru přivést do původního stavu:  
 
Daniellův článek 
V Daniellově článku je měděná anoda v roztoku CuSO4, zinková katoda ve zředěné kyselině 
sírové  (H2SO4).  Oba  roztoky  jsou  odděleny  průlinčitou  přepážkou  (diafragma),  která 
zamezuje  míšení  kapalin,  umožňuje  však  průchod  iontů.  Po  vodivém  spojení  elektrod 
přechází atomy zinku z elektrody do roztoku a slučují se s ionty 

−

2
4

SO  za vzniku ZnSO4. Ionty 

−

2
4

SO  procházejí přepážkou a ionty Cu

2+, původem z molekuly CuSO

4, se vylučují na měděné 

elektrodě.  Ubývá  proto  hmoty  zinkové  elektrody,  měděná  elektroda  narůstá.  Protože  se 
chemické  složení  povrchu  elektrod  nemění,  zůstává  elektromotorické  napětí  konstantní.  V 
praxi se Daniellův článek dnes nepoužívá.  
 

424 

Olověné akumulátory 
Často se můžete setkat s olověným akumulátorem. V roztoku kyseliny sírové o koncentraci 25 
až 30 % jsou dvě olověné elektrody. Na povrchu elektrod vzniká nerozpustný síran olovnatý 
PbSO4  a  napětí  mezi  elektrodami  bude  nulové.  Jestliže  necháme  akumulátorem  procházet  z 
vnějšího zdroje stejnosměrný proud, začne proces nabíjení akumulátoru. Záporné ionty