sbirka_uloh

solenoid 

Vlastní indukce (samoindukce) 
Mění-li se proud   v cívce s indukčností  , indukuje se v ní EMN. Toto indukované EMN je: 

Směr    najdeme pomocí Lenzova zákona: indukované elektromotorické napětí brání změně, která 
jej vyvolává. Sama velikost proudu nemá vliv na indukované EMN, závisí pouze na rychlosti změny 
proudu v cívce. Indukované EMN má opačnou polaritu vzhledem k EMN zdroje. 

Vlastní indukčnost jednotlivých cívek závisí na jejich tvaru, rozměrech a magnetických vlastnostech 
prostředí. 

Vlastní indukčnost solenoidu 
Solenoid délky   o přůřezu   mající   závitů vytvoří při průchodu proudu vinutím indukční tok 

kde   je počet závitů na jednotku délky solenoidu. 

Jelikož pro pole uvnitř solenoidu platí: 

je indukčnost rovna: 

Sériový obvod RL 
Připojíme-li zdroj konstantního EMN do obvodu s rezistorem o odporu   a cívkou o indukčnosti  , 
pak proud roste (exponenciálně se blíží) do ustálené (stacionární) hodnoty     

⁄  podle vztahu: 

růst proudu 

⁄    

kde         

⁄  určuje rychlost růstu proudu a nazývá se časová konstanta   -obvodu. Odpojíme-li 

zdroj konstantního EMN, klesá (exponenciálně) proud z hodnoty    k nule podle vztahu: 

pokles proudu 

⁄

⁄   

198 

Jevy vlastní indukce se projevují při zapnutí a vypnutí proudu (sepnutí a přerušení obvodu). Při 
sepnutí spínače se nejprve vytváří magnetické pole v okolí vodiče a proud tedy nenabývá okamžitě 
své maximální hodnoty. K indukci EMN dochází vlivem vlastní indukce a okamžitá hodnota 
elektromotorického napětí v obvodu je: 

 
Vzájemná indukčnost