Teorie obvodu I (TOI)

na reálný zdroj proudu s parametry I

o1 = Uo1/R1 = 1/1 = 1 A a  G1 = 1/R1 = 1/1 = 1 S viz obr. 5 vlevo, 

přičemţ  počítací  šipku  jeho  proudu  orientujme  proti  směru  šipky  zdroje  napětí  U

o1  s ohledem  na 

ekvivalenci  reálných  zdrojů  napětí  a  proudu  vůči  uzlům  A  a  B.  Tímto  způsobem  redukujeme  počet 
větví původního obvodu na 6, čímţ zmenšíme počet rovnic řezů o 2.  

Pro  takto  upravený  obvod  je  na  obr. 5  vpravo  nakresleno  jeho  topologické  schéma  s  označenými 
větvemi obvodu, na jehoţ základě zvolíme strom a nezávislé větve obvodu, zakreslené na obr. 6 vlevo.  

Jelikoţ počet nezávislých uzlů je vţdy o 1 menší, neţ počet uzlů obvodu, má obvod 3 nezávislé uzly a 
tedy  i  stejný  počet  větví  stromu.  Počet  nezávislých  větví  upraveného  obvodu  je  roven  celkovému 
počtu větví tohoto obvodu minus počet větví stromu obvodu tj. opět 6  – 3 = 3. Jelikoţ ale větev  v

2 

(uzly B a D) je napěťová, musí být součástí stromu obvodu. V této větvi totiţ známe hodnotou napětí, 
která je rovna vnitřnímu napětí zdroje U

o2 = 2 V, ale neznáme jeho proud Ix2, jehoţ hodnota závisí na 

parametrech ostatních větví obvodu. Počítací šipku tohoto proudu orientujme proti směru šipky zdroje 
napětí U

o2. Další dvě větve stromu obvodu zvolme opět např.  v1, v7. Zbylé  větve  kostry obvodu tj.  v6, 

v8, v9, jsou nezávislé větve obvodu. 

5. Analýza obvodů metodou smyčkových proudů a řezových napětí 

74 

G1 

Io1 

Io6