Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
b´) Variabilita Ig
obrovská variabilita protilátek je umožněna třemi mechanismy:
pokud předpokládáme, že se segmenty V, D a J mohou kombinovat náhodně, pak může vzniknout řádově 107 různých kombinací lze tedy rozlišit 107různých antigenů
možnost nepřesného napojování konců segmentů při procesu jejich spojování; některé nukleotidy mohou být deletovány nebo insertovány
somatické mutace, které se uplatňují v době, kdy B-lymfocyt stimulovaný antigenem začne proliferovat; během replikace DNA se mohou vyskytnout chyby, které mohou uniknout reparačním mechanismům
Genetika T receptorů
T receptor je kódován třemi genovými komplexy: TCR-α uložený na 14.chromosomu, TCR-β na 7.chromosomu a na stejném chromosomu je uložen i TCR-γ
geny pro β-řetězec, TCR- β, jsou vmezeřeny mezi geny TCR-α
genový komplex TCR- je složený ze 3 oblastí: variabilní (Vα), spojovací (Jα) a konstantní (Cα) C-oblast obsahuje 1 gen, ostatní jsou tvořeny velkým množstvím genů; pořadí oblastí je V-J-C
v komplexu TCR- β je navíc ještě segment D s jiným uspořádáním genů úsek D-J-C je zde duplikován: Vn-D1-J1-C1-D2-J2-C2 každý lymfocyt pak obsahuje několik stovek segmentů TCR, z nichž však pouze 7 je přeloženo do proteinů: 1Vα, 1Jα a 1Cα; 1Vβ, 1Dβ, 1Jβ a 1Cβ vzniknou tak 2 polypeptidické řetězce α a β, tvořící receptor v plazmatické membráně
v průběhu vývoje T-lymfocytu dojde k přestavbě segmentů následujícím způsobem:
jeden z genů Vα je spojen s jedním z genů Jα a dojde k deleci DNA, která je uložena mezi vybranými geny
v rámci jednoho z duplikovaných úseků D-J-C se spojí jeden gen Dβ s jedním z genů Vβ; opět dochází k deleci úseků DNA
takto přestavěné geny jsou transkribovány do mRNA, vyštěpeny introny a dokončeny úpravy ve zralou mRNA; delece „nadbytečné“ DNA během přestaveb genů je umožněná existencí signálních sekvencí, které obklopují každý segment V,D i J
signální sekvence jsou tvořeny:
heptamery – palindromní sekvence 7 párů bazí: CACAGTG
GTGTCAC
mezerníky, které se skládají buď přímo z 12 nebo 23 nukleotidů
liší se délkou a zabraňují napojení dvou genů ze stejné oblasti (2J genů, 2V genů, atd.) při párování platí totiž pravidlo 23/12, tzn. že úsek, který v mezerníku obsahuje 23 nukleotidů se může párovat pouze s úsekem s 12 nukleotidy v mezerníku tímto způsobem se do těsného sousedství může dostat kterýkoli z V-genů s kterýmkoli z J a D genů; DNA uložená mezi nimi vytváří jednovláknové smyčky, které jsou vystřiženy a sousední segmenty spojeny
nonamery – sekvence 9 nukleotidů, která je charakteristická přítomností několika A na jednom a několika T na druhém vlákně DNA: ACACAAACC
TGTGTTTGG
tyto signální sekvence jsou umístěny na 3´konci každého V-genu, na obou koncích D segmentu a na 5´konci každého J-genu
v rámci jednoho řetězce DNA může pak dojít k párování signálních sekvencí některého z V-genů s některým J-genem a D-segmentem (párování se týká heptamerů a nonamerů)