Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Vypracovane-otazky-ke-zkousce

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (4.64 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

konkrétní strukturní přestavby i s místy zlomů

29. KARYOTYP ČLOVĚKA, METODY JEHO VYŠETŘENÍ

  • karyotyp – soubor chromosomů buňky

- druhově specifický

- u člověka – 22 párů autosomů

- 1 pár heterochromosomů = u  XX, u XY

- zápis normálního karyotypu u  je 46, XY a u  46, XX

DLE ULOŽENÍ CENTROMERY

  • metacentrický (1 + 3 chromosomy)

  • submetacentrický (chromosom 2, případně i 4-5, 6-12, X, 16-18)

  • akrocentrický (13, 14, 15, 21, 22, Y)

  • telocentrický – není u člověka

DLE DÉLKY

  • nejdelší je chromosom 1

  • nejkratší je chromosom 22

  • Y chromosom patří k nejkratším

DLE MORFOLOGIE (PRUHOVÁNÍ)

  • pruhování je pro každý pár typické – proto hodnocení pruhů patří ke standardnímu chromosomálnímu vyšetření

  • v roce 2004 byla ustanovena v současnosti platná verze – nomenklatura definuje normální sadu chromosomů a její odchylky, je standardizován vzor proužků na každém chromosomu a jsou zavedeny symboly pro numerické a strukturální aberace

  • A = 1-3

  • B = 4-5

  • C = 6-12

  • D = 13-15

  • E = 16-18

  • F = 19-20

  • G = 21-22

VYŠETŘENÍ

  • v praxi se z mnoha možností uplatňuje jen několik postupů barvení

  • klasické barvení – Giemsovým barvivem – homogenně zbarvené chromosomy vhodné pro

hodnocení jejich počtu, hrubších strukturních odchylek a získaných

chromosomálních aberací – chromosomálních a chromatidových zlomů

  • pro identifikaci jednotlivých chromosomů v karyotypu a hodnocení jejich struktury – diferenciální techniky barvení – pruhování (banding) – dosáhneme střídání světlých a tmavých proužků úp celé

délce chromosomů

- pruhy jsou struktury o rozsahu 5-10Mb, odpovídající na

úrovni DNA stovkám genů

  • Q pruhování – barvení fluorescenčním barvivaem chinakrinem bez předchozího chemického

působení, nejstarší metoda, dnes se používá výjimečně, barvení je nestálé

  • G pruhování – barvení Giemsovým barvivem po ovlivnění chromosomů denaturačním

činidlem, obvykle trypsinem

- tmavé G pruhy – oblasti rel. genově chudé, převažují AT-baze, pozdní replik.

- světlé G pruhy – obl. bohaté na GC-páry s časnou replikací a vyšší genovou

hustotou

- základní metoda chromosomálního vyšetření člověka

  • R pruhování – vzniká po denaturaci a následné renaturaci DNA při alkalickém působení za

vysoké teploty

- Giemsovým barvivem se tmavě barví úseky, které jsou při G-pruhování světlé

- užívá se často ke zvýraznění telomer

  • selektivní techniky barvení – barví specifické oblasti chromosomů

  • C pruhování – barvení Giemsou po denaturaci v alkalickém prostředí

- zvýrazňuje oblasti konstitutivního heterochromatinu – centromery a

heterochromatinové úseky chromosomů 1, 9, 16 a Y

  • Ag-NOR barvení – dusičnanem stříbrným, znázorňuje oblasti organizátorů jadérka na

akrocentrických chromosomech

- barví pouze ty organizátory, které se v předchozí interfázi aktivně

Témata, do kterých materiál patří