Vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Nádorové buňky v podmínkách in vitro:
většinou získávají schopnost neomezeného růstu, (dochází ke ztrátě kontaktní inhibice, transformované b. rostou v několika vrstvách, b. bývají přes sebe neorganizovaně nakupené)
kultura je nesmrtelná, při vhodných kultivačních podmínkách je možná jejich stálá kultivace, vzniká neomezený počet generací
vykazují různé změny v povrchových antigenech
mají zvýšený anaerobní metabolismus
mají nižší požadavek na množství proteinových růstových faktorů v kultivačních mediu
mají změněný počet chromozomů (u transformovaných b. bývá heteroploidní nebo pseudodiploidní chromozomální výbava) a chromozomy transformovaných b. vykazují často náhodné nebo nenáhodné (systematicky se opakující) numerické nebo strukturní aberace
maligní transformace je často provázena změnou tvaru b.
Technika kultivace b. in vito také umožnila podat důkaz, že maligní zvrat je zakódován v DNA transformovaných b.
Důkaz, že DNA nádorových b. nese genetickou informaci odpovědnou za maligní zvrat, byl založen na transfekci, na přenosu DNA z nádorových b. do b. normálních. DNA izolovaná z různých typů nádorů (indukovaných chemicky, nádorovými viry nebo izolovaná ze spontánně vzniklých nádorů) vyvolává v tkáňové kultuře vznik ložisek nádorových b..
Cíle genové terapie maligních nádorů:
Vedle dnes už klasické kombinace chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie a novější imunoterapie se na specializovaných pracovištích začínají vypracovávat různé strategie genové terapie. Ta má 2 směry:
přímá genová terapie – oprava chyby (změna v sekvenci DNA), maligní fenotyp má multifaktoriální charakter, nelze tedy opravit všechny b.
nepřímá genová terapie – vnesení nové genetické informace do b., která vede k likvidaci nádorových b.
Genová manipulace je uskutečněna mimo organismus a techniky používané pro vnesení genu do lid. b. jsou založeny na fyzikálním, chemickém nebo biologickém principu.
Kultivaci buněk se využívá i pro cytogenetické vyšetření. Chromosomální vyšetření je možné v dělících se b.. V tkáních s přirozenou vysokou mitotickou aktivitou (kostní dřeň, trofoblast, některé nádory) je možné přímé zpracování b. pro cytogenetické vyšetření. Ve většině tkání je nezbytná kultivace b. krátkodobá (několik dní) nebo dlouhodobá (několik týdnů). B. se kultivují v lahvičkách s kultivačním mediem s přídavkem séra s růstovými faktory. Kultury vyžadují konstantní teplotu 37ºC, konstantní pH, dlouhodobé kultury i 5% CO2 v atmosféře termostatu. Pro postnatální vyšetření obvykle kultivujeme lymfocyty periferní krve stimulované lektiny (fytohemaglutininem). Ty, stejně jako antigeny, stimulují blastickou transformaci T lymfocytů. Biopsií získané b. různých tkání musí být před kultivací mechanicky a enzymaticky rozvolněny. Aktivovány jsou růstovými faktory telecího (lépe fetálního) séra a jejich růstová aktivita je pomalejší.