Vypracovane-otazky-ke-zkousce

DENATURACE DNA

• rozdělení obou komplementárních vláken od sebe (např. zahříváním roztoků)

• dvouvláknové molekuly DNA mají menší schopnost absorbance ultrafialového světla o vlnové délce 260 nm, než molekuly jednovláknové

• při ochlazování roztoku dochází k renaturaci - samovolné obnovování vodíkových můstků mezi komplementárními vlákny

• jestliže k denaturované DNA přidáme cizí denaturovanou DNA (eventuálně RNA), může na principu komplementarity mezi nimi docházet k renaturaci – molekulární hybridizace

TYPY DNA

• Jaderná (chromosomální)

  • její přenos se řídí Mendelovými zákony

  • z funkčního hlediska:

  • DNA, která kóduje pořadí AMK v polypeptidu nebo některé RNA

  • DNA, která má funkci kontrolní a řídící

  • zvláštní typy DNA mají specifické funkce v chromosomech, např. v oblasti centromery a telomer

  • DNA o jejíž funkci zatím nic nevíme

  • podle počtu identických, nebo podobných kopií:

  • u eukaryot přibližně 60% DNA tvoří jedinečné (nebo málo se opakující) sekvence

  • patří sem např. geny kódující polypeptidy a dále pseudogeny (jsou odvozovány od předchozí skupiny, na rozdíl od ní však nejsou funkční)

  • repetitivní sekvence:

  • sekvence středně repetitivní – počet kopií v genomu 10 - 105 – patří sem např. geny pro

rRNA a bílkoviny typu histonů

• sekvence vysoce repetitivní – řádově 106 kopií / genom

• repetitivní sekvence mohou být v genomu rozptýlené  jsou-li dlouhé označují se jako LINE (Long Interspersed Repetitive Elements), krátké pak jako SINE (Short …)  většina SINE je odvozována od tRNA genů - jejich vznik je vysvětlován retropozicí (přepisem) z RNA reverzní transkriptasou

• pro primáty jsou specifické tzv. Alu – sekvence, kdy téměř každý 4kb úsek lidské DNA obsahuje tuto sekvenci, jejich původem je 7SL DNA

• jinou možností jsou tzv. tandemové repetitivní sekvence, kdy jednotlivá opakování jsou za sebou – př. jsou geny pro rRNA nebo tzv. satelitní DNA

• Mimochromosomální

• u člověka  v mitochondriích

• mitochondrie - mají značný podíl v energetickém metabolismu buňky, pracují na principu protonové pumpy (dochází k přenosu H+ přes membránu), probíhají v nich reakce Krebsova cyklu

• z genetického hlediska patří do skupiny semiautonomních buněčných organel (=organely s vlastní

genetickou výbavou)

• uspořádání genomu mitochondrií je odlišné od jaderného genomu eukaryotické buňky, je podobné uspořádání genomu u prokaryot

• DNA zde má cirkulární uspořádání, u člověka o velikosti 16,6 kb, celkem kóduje 37 genů 

z toho 24 genů se podílí na proteosyntetickém aparátu mitochondrií (geny 16S a 23S pro rRNA

a 22 genů pro tRNA), zbývající na vlastních polypeptidech podílejících se na enzymatické

výbavě mitochondrií

• většina genů je kódována na H (těžkém) vlákně DNA  informace je poměrně silně komprimována, neobsahuje např. introny

• proteosyyntetický aparát- řada odchylek

• další rozdíly  v genetickém kódu  4 triplety mají rozdílný význam proti jadernému genomu, jsou rozdíly v iniciaci a terminaci