Vypracovane-otazky-ke-zkousce

 geny pro 18S rRNA, 5.8S rRNA a 28S rRNA vytvářejí mnohonásobně se opakující bloky na chromosomech nesoucích tzv. nukleolární organizátory  transkripce probíhá za pomoci polymerasy I, kdy je přepisován úsek délky přibližně 13 kb  následně dochází k sestřihu, kdy z této velmi dlouhé molekuly vzniká 18S rRNA (2300 pb), dále 5.8S rRNA (156 pb) a 28S rRNA (4200 pb)  ke stavbě těchto funkčních molekul rRNA nebylo využito 6800 pb, které byly transkribovány

- 18S rRNA se spojuje přibližně s 30 proteiny  vytváří menší jednotku ribosomu (40S ribosomální jednotka)

- velká jednotka ribosomu (60S) je tvořena 5.8S rRNA, 28S rRNA a z jiného místa sem dosud neznámým způsobem přisunutou 5S RNA + přibližně 50 proteinů

• všechny typy rRNA na základě komplementarity basí mohou vytvářet poměrně komplikované sekundární struktury

40. REPLIKACE DNA

• replikace DNA je schopnost zajišťující dědičnost

• při replikaci vzniknou z jedné mateřské molekuly DNA dvě naprosto stejné DNA dceřinné (každá s jedním vláknem z původní DNA).  jedná se o semikonzervativní proces, kdy nově vzniklá dvoušroubovice má vždy jedno vlákno původní a druhé vlákno nově syntetizované

• uplatňuje se při rozmnožování, kdy zajišťuje identitu genetické informace obou dceřinných buněk  pro rozmnožování je nezbytné, aby potomek dostal plnohodnotnou genetickou informaci.

• rychlost replikace v živočišných buňkách  odhadovaná na 0,5 – 0,15 μm/min  pomalý proces; probíhá na více místech současně

• místa, kde dochází k replikaci = tzv.replikony  počet replikonů v buňce není konstantní, u rychle se množících buněk je jich více než u buněk množících se pomalu

• replikace neprobíhá na všech replikonech současně, obecně v replikonech lokalizovaných v heterochromatinu začíná později

• klíčovou roli při replikaci DNA mají enzymy (DNA polymerázy)  u člověka se vyskytuje 5 druhů enzymů označované jako DNA dependentní DNA polymerázy (v živočišných buňkách pět typů  α ­ ε )

• všechny typy DNA polymeras:

1. potřebují matrici = vlákno, ke kterému podle pravidel komplementace bazí vytvářejí doplněk

2. při své práci vždy postupují od konce 5' ke konci 3'

3. potřebují mít k dispozici volný konec 3´nukleotidu, na který připojí fosfodiesterickou vazbou 5´místo nově zařazeného nukleotidu

   • nově zařazované nukleotidy jsou používány ve formě nukleotid trifosfátů, odštěpením dvou makroergních vazeb je získávána potřebná energie pro uskutečnění vazby

   • DNA polymerasa nemůže zahájit syntézu de novo, ale  připojuje pouze nový nukleotid na 3´pozici nukleotidu předchozího

   • aby DNA polymeráza mohla zahájit připojování nukleotidů nového vlákna DNA, musí být vodíkové můstky (= nízkoenergetické vazby mezi oběma vlákny) nejprve narušeny  enzymem primasou (= DNA dependentní RNA polymerasa)  místa kde tato narušení vzniknou jsou označovány jako replikační počátky.U bakterií bychom takovýto počátek našli pouze jeden

   • mnohem větší lidská DNA vytváří takovýchto počátků okolo 10 000. to jí umožňuje zreplikovat se také v poměrně krátké době.

   • primasa vytváří na začátku replikovaného úseku nového vlákna DNA krátký RNA primer („očko“)  na jeho 3´konec může DNA polymerasa připojit první nukleotid nového vlákna DNA

   • vzhledem k tomu, že jsou obě vlákna DNA antiparalelní (konci 5´jednoho vlákna odpovídá konec 3´vlákna druhého) a vzhledem k tomu, že DNA polymerasa syntetizuje „jednosměrně“ (od 5´ 3´)  může souvisle probíhat replikace pouze na jednom vlákně  na tomto vlákně replikace (kterou provádí δ-polymerasa) probíhá rychleji a vlákno = vlákno vedoucí