Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1_Spojité_signály

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.26 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

2.2.2  Periodické a aperiodické signály 

V kapitole pojednávající o základních signálech jsme se seznámili s pojmem periodický 

signál. Je to takový signál pro který platí 

,

...

2

t

nP

t

s

P

t

s

P

t

s

t

s

( 2.25 ) 

kde  n   je  celé  číslo  a  nejmenší  hodnota 

P se  nazývá  základní  perioda.  Základní  frekvence 

takového  signálu  je  potom  definována  jako 

Hz

P

/

1

  nebo 

sec

/

/

2

rad

P

.  Příklady 

periodických signálů jsou uvedeny v levé části Obr. 2-20. V případě, že signál není periodický 
nazývá se neperiodický nebo také aperiodický. Příklady aperiodických signálů jsou uvedeny 
v pravé části Obr. 2-20

26 

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně 

t

t

t

t

t

t

f  (t)

g  (t)

f  (t)

g  (t)

f  (t)

g  (t)

-2

-2

-2

-2

-2

-2

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

0

0

0

0

1

1

1

1

1

1

2

2

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

4

4

4

4

4

4

2

2

2

2

2

2

1

1

2

2

3

3

1

1

1

1

1

1

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

...

Obr. 2-20: 

Periodické (vlevo) a aperiodické signály (vpravo) 

Uvažme  nyní  signál,  který  má  konstantní  hodnotu  např.  A   pro  všechna  t   tj.  signál 

,

t

A

t

f

.  Tato  funkce  je  periodickou  funkcí,  protože  vztah  (  2.25  )  platí  pro 

libovolné  P . Tuto funkci lze získat např.jako limitu kosinového signálu 

P

t

A

A

t

f

P

2

cos

lim

( 2.26 ) 

Základní frekvence pak může být určena jako limita výrazu 

P

/

1

 a je tedy nulová. Situace je 

ukázána na Obr. 2-21. Takový signál se nazývá stejnosměrný signál (DC signál)

Obr. 2-21: 

Stejnosměrný signál jako limita kosinové funkce 

V úvodu této kapitoly jsme viděli, že skládáním (superpozicí) periodických signálů je možno 
získat periodický trojúhelníkový signál (nebo i jiný periodický signál, podle toho, jak budeme 
volit  amplitudy a fáze jednotlivých kmitočtových složek). Vzniká nyní otázka, zda součtem 
periodických signálů obdržíme vždy periodický signál. Odpověď na tuto otázku je záporná- aby 
byl  výsledkem  součtu  periodický  signál  musí  periody  jednotlivých  složek  splňovat  jistou 
podmínku. Prověřme toto na následujícím příkladu. Uvažme dvě periodické funkce 

Témata, do kterých materiál patří