vymezeni zak. pojmu

• Nastává efekt vytěsnění - vládní výdaje vytěsní nebo sníží soukromé investiční výdaje:

→ reálné investice a úrokové míry se nevrací na svoji původní úroveň;

→ rozsah, v jakém bude expanzivní fiskální politika vytlačovat investice, je rovněž ovlivněn fází hospodářského cyklu;

→ vytlačování je škodlivé při vysoké úrovni zaměstnanosti a vysokém reálném produktu.

Krátkodobá restriktivní fiskální politika

• Omezuje a snižuje agregátní poptávku (snížení státních výdajů).

• Efekty krátkodobé restriktivní fiskální politiky, pokud existují volné zdroje (práce a kapitálu), tedy nevyužité výrobní kapacity a vysoká nezaměstnanost:

→ snížení cenové hladiny (reálný HDP klesá) a

→ růst nezaměstnanosti.

Dlouhodobá restriktivní fiskální politika

• Efekty dlouhodobé restriktivní fiskální politiky:

  • pokles nominálních mezd,

  • reálný produkt se vrací na svoji dlouhodobou úroveň odpovídající potenciálnímu produktu,

  • soukromé investice se zvyšují (uvolnění prostoru snížením státní spotřeby a snížením úrokové míry),

  • snížení cenové hladiny,

  • pokud soukromé investiční výdaje plně nahradí státní výdaje i na nákup výrobků a služeb, nedochazí ke změně v úrovni reálného HDP a zaměstnanosti.

Lafferova křivka

• Teorie formulovaná Arthurem Lafferem, americkým ekonomem, podle níž existuje optimální daňové zatížení, tedy taková daňová sazba, která maximalizuje daňové příjmy státu.

• Produkt „Školy nabídky“, teorie kritizující pojetí fiskální politiky.

• Nadměrný růst daňového zatížení jako příčina oslabením nabídkových motivací - klesá národní důchod.

• Přesunutí části „oficiální“ (daně platící) ekonomiky do podzemní (daně neplatící) ekonomiky.

• Bujení podzemní ekonomiky jako negativní důsledek daňové politiky.

• Nulová daňová sazba = nulový daňový příjem a 100% daňová sazba = nulový daňový příjem (lidé nebudou pracovat, jestliže je celý jejich příjem odveden do státního rozpočtu).

• Existují různé tvary Lafferovy křivky:

  • tvar, kdy maximálního daňového příjmu je dosaženo při 50% zdanění;

  • asymetrické křivky.

Empirické studie zabývající se konečným dopadem daně

• Výzkumné otázky:

  • Kdo ponese břemeno zdanění?

  • Jaké budou účinky daňového zatížení na pracovní aktivity?

  • Jak ovlivní zdanění ceny a alokaci zdrojů, strukturu výroby a spotřebu?

  • Empirické studie zabývající se konečným dopadem daně

• Je nutné vyhodnotit celkový fiskální dopad daní včetně transferů:

  • substituční efekt daně = pokles pracovního úsilí a k preference volného času (u většiny poplatníků není příliš silný; významný je pro vdané ženy a některé osoby v nejvyšších daňových skupinách);

  • důchodový efekt daně = snaha vydělat si více, mít vyšší hrubý důchod a nesnížit si po zdanění čistý důchod;