vymezeni zak. pojmu

podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 - 6,35 %

• Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Výši základní sazby minimální mzdy, další sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

• Výše hrubé minimální mzdy:

• základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 9 900 Kč za měsíc nebo 58,70 Kč za hodinu,

• sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí 9 300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu.

Vztah nezaměstnanosti a inflace

Phillipsova křivka

Teorie zabývající se vztahem mezi inflací a nezaměstnanosti.

Dvě podoby Phillipsovy křivky:

a) Krátkodobá Phillipsova křivka

• autoři: Paul A. Samuelson a R. M. Solow,

• inverzní vztah mezi nezaměstnaností a inflací → kombinace inflace a nezaměstnanosti,

• hospodářská politika státu na principu volby mezi kombinací nezaměstnanosti a inflace.

b) dlouhodobá Phillipsova křivka

• autor: Milton Friedman,

• popření vzájemné zaměnitelnosti inflace a nezaměstnanosti,

• Phillipsova křivka na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.

Krátkodobá Phillipsova křivka založena na fungování tzv. peněžní iluze:

- v krátkém období lze dosáhnout nižší míry nezaměstnanosti za cenu vyšší míry inflace;

- růst inflace doprovázen růstem produkce a zaměstnanosti;

- posun křivky PCs → PCs2.

Adaptivní inflační očekávání:

• vychází z minulých zkušeností,

• inflace se zabuduje do inflačních očekávání (zabuduje se do cenové tvorby),

• návrat k přirození míře nezaměstnanosti není doprovázen snížením inflace = setrvačná inflace.

Přirozená míra nezaměstnanosti – míra nezaměstnanosti při které nedochází k růstu ani poklesu inflace nemění se inflační očekávání.

PCs – Phillipsova křivka krátkodobá

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

• Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

• a) získal v rozhodném období (za poslední 3 roky) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců („předchozí zaměstnání“)

• Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu:

• a) do 50 let věku 5 měsíců,
  b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
  c) nad 55 let věku 11 měsíců.

• Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání. Za měsíc mohou dostat maximálně 0,58 násobek průměrné mzdy v České republice (13 280 korun).

• další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

• Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

• Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (14 883 korun měsíčně).

• Okunův zákon

• Artur Okun dospěl k závěru, že existuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu HDP,

• při růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň nepřímo úměrně klesá hrubý domácí produkt (oproti potenciálnímu HDP),

• zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 % způsobí dodatečné zhruba 2 - 3% snížení reálného výstupu ekonomiky,

• v obecném tvaru → 1% snížení (zvýšení) míry nezaměstnanosti je spojeno s 2% nárůstem (poklesem) reálného HDP.