vymezeni zak. pojmu

Deflace

a) Deflace z krátkodobého hlediska:

• může být pozitivním jevem;

• pokles cen zboží a služeb může vést k růstu spotřeby;

• avšak důsledkem je pokles příjmů výrobců a prodejců.

Nejčastější příčiny deflace:

• příliš velké množství zboží a služeb a málo peněz na jejich nákup;

• snížení cen v důsledku technologického pokroku;

• pokles cen dováženého zboží (import deflace);

• státní cenové regulace na některých trzích.

b) Deflace z dlouhodobého hlediska

• negativní jev → vede ekonomiku do recese.

Pro výrobce:

• pokles cen → snížení tržeb a zisků, růst nákladů na zaměstnance (dlouhodobé smlouvy, fixní platy);

• nutnost snižování nákladů → snižování výroby, platů a stavů zaměstnanců;

• poklesu ekonomického výstupu a nárůstu nezaměstnanosti.

Pro spotřebitele:

• trvale klesající ceny → odkládání nákupů na později, odkládání investic;

• pokles cenové hladiny znehodnocuje movitý i nemovitý majetek;

• pokles AD v důsledku odložených nákupů → další propouštění zaměstnanců a omezování výdajů → vzniká deflační spirála (deflační past).

Nejčastější příčiny dlouhodobé deflace:

• nedostatek peněz v oběhu, restriktivní monetární zásahy,

• pokles agregátní poptávky, ekonomická krize.

8. Trh práce, nezaměstnanost

Trh práce= místo, kde se střetává nabídka práce (tzn. kde lidé nabízejí svou práci, ucházejí se o práci) s poptávkou po práci (tzn. kde firmy, vláda, domácnosti najímají zaměstnance);

• heterogenní trh;

• nedokonalá konkurence na trhu;

• neúplnost informací;

• různé profese vyžadují různou kvalitu lidského kapitálu (vzdělání, schopností, dovedností).

• Na trhu práce zaměstnavatelé a zaměstnanci vzájemně jednají o mzdě, pracovní době a dalších smluvních podmínkách práce.

• Práce nemá stejnou povahu jako jiné statky. Její specifičnost je dána tím, že ji vykonávají lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata.

• Lidé se odlišují od ostatních výrobních faktorů, protože jsou nadáni vůlí a myšlením a mají svá práva.

• Trh práce je tvořen třemi základními faktory:

  • nabídkou práce,

  • poptávkou po práci,

  • cenou práce – mzdou.

• Nabídka práce představuje volbu jedince, který porovnává užitek z volného času s užitkem, který mu plyne ze spotřeby výrobků a služeb (volný čas obětuje a nabízí za něj práci).

• V základním modelu je nabídka práce závislá na:

a) výši reálné mzdové sazby,

b) mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času → s výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne ze spotřeby výrobků a služeb, a užitkem z volného času.

Podobu funkce nabídky práce ovlivňuje působení dvou efektů:

• Substitučního, který převládá při nižší mzdové sazbě → při zvýšení mzdové sazby zájem o práci roste, neboť růst mzdy motivuje člověka, aby nabízel více práce na úkor svého volného času, tzn., že nabídka práce roste až do určitého bodu.

• Důchodového, který převládá při vyšší mzdové sazbě → při vyšší mzdě si můžeme dovolit více volného času, tzn., že od určité mzdové sazby nabídka práce klesá → preference volného času.