vymezeni zak. pojmu

Kvantitativní teorie peněz

• uvádí, že cenová hladina je přímo úměrná množství peněz v ekonomice, tzn.,

• jsou-li hodnoty V a Y konstantní, pak je cenová hladina přímo úměrná peněžní nabídce (množství peněz v ekonomice).

• Př.: V = 10 (konstanta), Y = 30 (konstanta), M = 60 → cenová hladina (P) → 60 * 10 = P * 30 → P = 20 Kč.

• Pakliže se zdvojnásobí nabídka peněz M = 120 a hodnoty V a Y se nezmění, jaký dopad to bude mít na růst cenové hladiny?

• → P = 40 Kč (zdvojnásobení) → P (cenová hladina) závisí na nabídce peněz.

• Pokud je v ekonomice příliš velké množství peněz, přestávají být peníze vzácné a postupně ztrácejí svou hodnotu (kupní sílu).

• Důsledkem je, že ceny zboží rostou.

Kvantitativní teorie peněz a monetaristé

• Monetaristé zastávají názor, že cenová hladina se přímo vztahuje k peněžní nabídce (=kvantitativní teorie peněz). Má-li stát kontrolovat inflaci, měl by mít pod kontrolou peněžní nabídku.

• Keynesiánci jsou přesvědčení, že rychlost obratu peněz (V) se v čase může měnit (při větším množství peněz lidé tyto peníze drží → hodnota V klesá);

• zvýšení peněžní nabídky může spíše než k vyšším cenám vést k vyššímu objemu výroby (Y).

Inflace

• Inflace – v překladu též „nafouknutí“.

• Inflace je průvodním jevem tržní ekonomiky a znamená také růst všeobecné cenové hladiny v čase.

• Inflace se projevuje růstem cen, nebo-li snižováním kupní síly peněz.

• Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku.

• Inflace zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů.

Příčiny inflace, historický exkurz

• Inflace je vždy způsobena nadměrným množstvím peněz v oběhu bez ohledu na to, jsou-li papírové či zlaté.

• Historicky zaznamenané případy inflace:

  • Španělsko (16. století) – inflace v důsledku přílivu zlata a stříbra z Jižní a Střední Ameriky → vysoké ceny zboží a pracovní síly, růst dovozů, postižena řemesla i zemědělství;

  • Francie v období Velké francouzské revoluce (18. století) - zákon o emisi papírových peněz nekrytých zlatem, hyperinflace způsobená obrovským množstvím peněz v oběhu → nutnost administrativní kontroly cen, deficitní trh, politická nestabilita, nastolení Napoleonovy diktatury.

• 20. léta 20. století – hyperinflace v Německu (období Výmarské republiky) – likvidace střední třídy, podkopání důvěry v demokracii, živná půda pro ukotvení nacionálně socialistického režimu;

• 1990 – Jugoslávie – Slobodan Milošević získal kontrolu nad Srbskou národní bankou (čerpání úvěrů ze strany spřátelených skupin) → znehodnocení majetku obyvatelstva a bezprostřední vyhlášení samostatnosti Slovinska a Chorvatska.

Příčiny inflace (dle inflačního impulzu)

1. Poptávková inflace = poptávkou tažená inflace: