vymezeni zak. pojmu

9. Fiskální politika

• Cíle hospodářské stabilizační politiky

1. Vysoká úroveň a růst produktu

Cílem je vysoká úroveň reálného produktu a jeho růst.

2. Zaměstnanost

Cílem je vysoká úroveň zaměstnanosti, tj. nízká nedobrovolná nezaměstnanost a vytváření vhodných pracovních příležitostí.

3. Stabilita cenové úrovně v podmínkách volných trhů

Změna cenové hladiny v čase by měla být stabilní. Hledá se zlatá střední cesta cenové flexibility, při které se toleruje i mírná inflace, aby cenový systém mohl fungovat efektivně.

Ceny a množství na trzích by měly být určovány v co největší míře tržními silami (nabídkou a poptávkou).

4. Ekonomická aktivita země se zahraničím

Cílem je udržení vnější rovnováhy ekonomiky, tzn. stavu, kdy vývozy a dovozy jsou vyrovnané a měnový kurz je stabilizovaný.

• Nástroje hospodářské politiky

1. Fiskální politika, tj. daně a státní výdaje.

2. Monetární politika, tj. ovlivňování nabídky peněz v oběhu s dopadem na úroveň úrokových sazeb.

3. Vnější obchodní a měnová politika, tj. politika spojená se systémem cel, kvót, a dalších nástrojů s dopadem na vývozy a dovozy a měnové kurzy.

4. Důchodová politika, tj. kontrola růstu mezd. Většina zásahů je směrována především na trh práce a trh peněz.

• Typy hospodářské politiky

1. Opatření na straně poptávky, tj. pokusy ovlivnit AD - opatření fiskální politiky vytvářející podmínky, které vedou buď k podpoře nebo omezování výdajů v ekonomice.

2. Opatření na straně nabídky, tj. pokusy ovlivnit AS – např. měnící se zdanění → výše daní představuje pro podnikovou sféru významnou nákladovou položku.

3. Opatření proti recesi (reflační), tj. politika směřující ke zvýšení agregátní poptávky, např. zvýšením vládních výdajů nebo snížením úrokových měr.

4. Opatření proti inflaci (deflační), tj. snížení AD, např. snížením vládních výdajů nebo zvýšením úrokových měr.

Fiskální politika používá veřejných rozpočtů (zejména státního rozpočtu) k regulaci agregátní poptávky a úrovně ekonomické aktivity.

• Cílem fiskální politiky je stabilizace vzájemných vztahů mezi ekonomickým růstem, zaměstnaností a inflací, tj. zajištění stability a prosperity země podporou ekonomického růstu, růstu zaměstnanosti a zmírňováním inflačních tlaků.

• Vykonavatelem fiskální politiky jsou vlády zemí a ministerstva financí.

• Veřejné výdaje tvoří podstatnou část HDP vyspělých ekonomik - příklad UK – kolem roku 1870 (podíl 8,8 %), devadesátá léta 20. století (bezmála 36 %), viz https://data.oecd.org/gga/general-government-spending.htm

• Vývoj veřejných výdajů ve vyspělých zemích v % HDP

• Zdroj: Holman (1999), OECD (2016)

• Fiskální politika

• Důvodem rostoucího významu veřejných rozpočtů je rostoucí význam veřejných statků ve vyspělých společnostech a intenzivnější přerozdělování.

• Další úkoly:

  • rozvoj veřejného sektoru a poskytování veřejných statků (Welfare State, Wohlfahrtsstaat);

  • přerozděluje důchody prostřednictvím daňové soustavy a systému transferových plateb;

  • zmírňování negativních důsledků externalit (např. prostřednictvím daní či pokut z emisí) a podpora kladných externalit (např. prostřednictvím ekologicky orientovaných výdajů státního rozpočtu).