Výzkumné metody v řízení - Vypracované otázky k zápočtu

1. Vymezte základní výzkumné metody a jejich techniky sběru dat v rámci induktivního přístupu (kvalitativní přístup).

Induktivní přístup

Výzkumná strategie:

• Případové studie (case study) – induktivní i deduktivní

• Akční výzkum (action research) – induktivní přístup;

• Zakotvená teorie (grounded theory) – induktivní přístup;

• Etnografie (ethnography) – induktivní přístup.

Metody:

Nestandardizované/nestrukturované dotazování (technika sběru dat – polo-strukturované nebo hloubkové rozhovory v rámci jednotlivců, diskuze v rámci skupin nebo focus group).

Kvalitativní obsahová analýza – (technika - sběr a analýza kvalitativních dat např. textů a přepisů z rozhovorů a diskuzí a další jako recenze, blogy apod.

Nestandardizované pozorování – (technika – měření, s nulovým stupněm formalizace)

Nestandardizovaný experiment – stejný princip standardizace jako u pozorování („pretest“).

1. Popište základní účel (cíl) pilotní studie a předvýzkumu, kdy se používají?

Pilotní studie

• Jedná se o jakousi generální zkoušku celého primárního výzkumu.

• Provádí se na menší velikosti vzorku nebo souboru dat, než na kterém bude prováděn finální výzkum, a tudíž nevyžaduje testování hypotéz.

• Ověřuje správnost cesty.

• Umožňuje vyzkoušet alternativní techniky sběru a zpracování dat.

• V konečném důsledku šetří čas.

Používá se tehdy, když chceme provést tzv. generální zkoušku na výzkumu který má být prováděn, díky pilotní studii zjistíme, zda jdeme správnou cestou či nikoli

Někdy se však objevují upozornění na rozdíly: předvýzkum vs pilotní studie

• Pilotní studie – jejím cílem je zjistit relevanci našeho výzkumného záměru. Je vhodné ji provést formou rozhovoru s několika lidmi, kteří mají v oboru přehled. Někdy může dojít k tomu, že studenti chtějí zkoumat něco, co se z hlediska složitosti problému nedá postihnout v celku nebo naopak mohou řešit již objasněné téma. Pilotní studie může odhalit i chyby v projektovém záměru a v realizovatelnosti výzkumu (nedostupnost respondentů, nemožnost operacionalizace atd.). Tomu by měla pilotní studie zabránit.

• Před-výzkum – jeho cílem je odhalit problémy, které by nastaly v dalších výzkumných fázích. Předvýzkum je vlastně test výzkumných nástrojů, ověření toho, zda v praxi budou fungovat tak, jak jsme zamýšleli. Díky odhaleným nedokonalostem je možné provést dílčí úpravu technik (formulace otázek, technika kódování apod.). Předvýzkum by se tedy neměl v relevantním výzkumném projektu vynechat.

• Předtím, než student začne se sběrem dat ke svému výzkumu, měl by (nemusí v rámci předmětu) pomocí předvýzkumu zajistit, aby jeho šetření splňovalo dva hlavní principy správného projektu – bylo validní a reliabilní.

• Díky předvýzkumu lze odhalit problémy, které by nastaly v dalších výzkumných fázích. Předvýzkum je vlastně test výzkumných nástrojů, ověření toho, zda v praxi budou fungovat tak, jak jsme zamýšleli. Díky odhaleným nedokonalostem je možné provést dílčí úpravu technik (formulace otázek, technika kódování, apod.). Předvýzkum by se tedy neměl v relevantním výzkumném projektu vynechat. Předtím, než student začne se sběrem dat ke svému výzkumu, měl by pomocí předvýzkumu zajistit, aby jeho šetření splňovalo dva hlavní principy správného projektu - bylo validní a reliabilní.