Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
32
hranice zákrsků – hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici (také hranice druhu).
Ve všech těchto případech jsme ovšem hovořili o přirozených hranicích, vylučujících zásahy
člověka, které byly v horách poměrně časté. Máme na mysli hlavně intenzivní pastevectví, kácení,
úmyslné poškozování stromů, lesní požáry atd., při čemž docházelo k vytvoření umělé, činností
člověka snížené hranice.
Co vlastně způsobuje zastavení růstu stromů a tím vznik lesní hranice v horách? Ukázalo se, že
dlouhá zima a příliš krátké léto. Když je vegetační doba kratší než 3 měsíce, mladé jehličí
dostatečně neuzraje a jeho kutikula nedosáhne náležité tloušťky. To je pak příčinou toho, že během
dlouhé zimy a zvláště v předjaří při silném slunečním záření (ale ještě zmrzlé zemi) dochází k velké
ztrátě vody, jehličí následkem vysychání opadává a stromy, nebo alespoň jejich části, hynou. Pod
sněhovou pokrývkou však k tomuto jevu nedochází a proto zakrslé exempláře, v zimě ukryté pod
sněhem, ještě o něco překračují lesní hranici.
A jaké jsou příčiny vzniku polární hranice? Předpokládá se, že budou zhruba tytéž, snad jen s tím
rozdílem, že sluneční záření nemá na severu žádný velký význam. Na jeho místě však zřejmě
mnohem více působí silné a chladné vysušující větry a s nimi i škody způsobené mrazovým
vysycháním.
Stromy, které tvoří les. hranici, jsou zvláště odolné vůči nepříznivým klimatickým vlivům, tedy
nízké teplotě, větru, sněhu, významně tu působí i krátká vegetační doba, při které semena buď
vůbec neuzrají, nebo uzrávají velmi nepravidelně. Horskou lesní hranici tvoří v severní Evropě
nejčastěji smrk, modřín a limba (Pinus cembra), ve střední a jižní Evropě borovice horská (P.
mugo), ale také jedle (A. alba od Pyrenejí až ke Karpatům, A. cephalonica v Řecku, A.
nordmanniana na Kavkaze) a buk (F. silvatica – projevuje se tak často vliv oceánického klimatu). I
polární hranici tvoří stejné rody, příp. i druhy, v Evropě např. P. excelsa, P. silvestris, v Americe
Picea alba, P. sitchensis, v Asii Picea obovata, P. ajanensis, Larix sibirica. Oproti horské hranici je
tu však hojná i bříza (B. pubescens, resp. B. tortuosa v Evropě, B. edmanii v Americe), často
přistupují i vrby, olše a osiky.