Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
3/ha, s bikou 5,4 , degradovaná bučina s metlicí D. flexuosa 3,6 m3/ha.
U listnatých lesů je biomasa v klimaxu řádově 300 – 450 t/ha.
V habrovém lese starém 120 let se biomasa (= soubor živých organismů nebo orgánů na jednotku
plochy) na hektar hlavních producentů (v sušině) a konzumentů (v živé hmotnosti – 50 % vody) dělí
takto: stromy: 4 t listí, 20 t větví, 210 t kmenů; podrost: 30 t; byliny 1 t; velcí savci (srnec, jelen,
kanec) : 2 kg; malí savci (hlodavci, masožravci, hmyzožravci) : 5 kg; ptáci: 1,3 kg; pedofauna,
především žížaly: 900 kg.
Je tedy vidět, že ohromná masa lesní rostlinné hmoty živí jen minimální množství savců a ptáků.
Živočišná produkce les. ekosystému je koncentrována v pedofauně, reprezentované kvantitativně
hlavně žížalami, takže oproti obecnému mínění je půda nejobydlenějším patrem lesa.
Roční přírůst stromů se projevuje prodloužením a hlavně ztloustnutím dřevnatých orgánů.:
kmeny 3 tuny, větve 4 t, kořeny 2 t; kromě tvorby dřevní hmoty patří do produkce i šupiny pupenů,
květenství, plody (1t) a zvláště listy (4 t). V doubravě je nutno připočíst i 1 t bylinného patra (v
bučinách je tato vrstva většinou nulová nebo velmi omezená).
Všechny hmoty, jež tvoří primární produktivitu PN1 (15 t), jsou jen asi 1/2 toho, co vzniklo
fotosyntézou v listech; 2. polovina (+14 t) se ztrácí záchovnou a růstovou respirací. Hrubou
produktivitu (PB = PN1 + RA) lze tedy odhadnout na 15 t + 14 t = 29 t/ha/rok.