Ekologie stanovišť FZP

Sekundární produktivita 
    V lese  mírného  pásma  jsou  obratlovci  málo  zastoupeni  a  mají  nízkou  produktivitu;  jejich  vliv 
však  může  být  značný.  Turček  získal  o  hmotnosti  těl  obratlovců  v evropských  lesích  (příklady 
platné pro Belgii viz dříve) následující údaje: plazi – 1,7 kg/ha, ptáci – 1,3 kg/ha, savci 7,4 kg/ha.  
    Bezobratlí  jsou  hojnější  .  Sekundární  produktivita  se  může  v jednotlivých  letech  značně  měnit 
v souvislosti  s přemnožováním.  V normálních  letech  je  počet  housenek  motýlů,  které  napadají  na 
jaře zvláště listy a mladá květenství , řádově 200 000 – 1 mil./ha. Při hustotě 2 – 4 mil. housenek 
bekyně velkohlavé (L. dispar) na ha v dospělém dubovém lese (cca 250 – 500 kg živé hmotnosti/ha, 
tj.  cca  75  –  100  kg  sušiny/ha)  dochází  k téměř  úplné  defoliaci,  t.zn.  odstranění  1000  –  2000  kg 
sušiny  listí/ha;  z   této  hmoty  je  přes  1/2  zkonzumováno,  zbytek  spadá  na  zem.  Požer  listů 
housenkami  je  provázen  pravým  deštěm  exkrementů  –  v době  přemnožení  400  –  1000  kg/ha. 
Kromě těchto žravých housenek žije v nadzemních částech lesa velký počet hmyzu. V lesích Belgie 
bylo zjištěno 17 miliónů jedinců/ha – 90 % z nich tvoří dvoukřídlí, jejichž larvy žijí v humusu.  
    Fauna a flóra půdy rozhodují o sekundární produkci lesa: zvláště to jsou houby a máloštětinatci 
(žížaly)  pokud  jde  o  biomasu,  a  pokud  jde  o  počet  jedinců  –  chvostoskoci  a  roztoči.  Houby  jsou 
zdaleka nejhojnější, avšak nedostatečně známé. Snadněji se studují žížaly. V opadavých lesích na 
mulu (jemný humus) dosahuje jejich počet průměrně 100 ks/m2, což odpovídá živé hmotnosti cca 
0,8 – 1 t/ha, a sušině 130 kg/ha.