Ekologie stanovišť FZP

 Nejlépe  zachované  zbytky  vždyzelených  dubových  lesů  (Q.  ilex,  Q.  suber,  Q.  coccifera)  lze  v 
současné době najít v severní Africe (střední Atlas). 

 Podobné formy lesů, avšak s odlišným floristickým složením, nacházíme i ve středním Chile, již. 
Africe  a  již.  a  jihozáp.  Austrálii.  Australské  tvrdolisté  lesy  se  od  ostatních  typů  tvrdolistých  lesů 
značně  liší,  jsou  tvořeny  vysokokmennými  formami  různých  druhů  blahovičníků  (Eucalyptus). 
(Mezi  600  druhy  blahovičníků  jsou  stromy  přizpůsobené  všem  typům  podnebí  a  půdy:  druhy 
horské, teplomilné, odolné proti suchu, vlhkomilné, nenáročné na živiny atd.). 

 Z  lesnického  hlediska  mají  tyto  lesy  (alespoň  v  Evropě)  malý  význam  pro  nevelkou  produkci 
dřeva,  nízké  a  sukovité  kmeny.  Větší  význam  mají  některé  vedlejší  produkty,  např.  korek,  oleje, 
drogy. Význam makchie spočívá především v ochraně půdy a vodohospodářské funkci. 

 Monsunové lesy zelené v obdobích dešťů 

 Se stoupající vzdáleností od rovníku a postupným snižováním ročních srážek dochází pod vlivem 
pravidelných vzdušných proudů (monsuny, pasáty), k postupné koncentraci srážek na určité měsíce 
a  tím  i  k  vytváření  vyhraněného  období  dešťů  a  sucha.  Vytvořila  se  zde  forma  listnatých  lesů,  u 
nichž vegetační klid spadá na suché období a projevuje se opadem listů. Vedle stromů, jejichž listí 
opadává, jsou tu ovšem i stromy, které si podržují listí i v období sucha (platí to zvláště pro spodní 
stromová patra). Opad listí je zde, na rozdíl od opadaných lesů mírného pásu, ochranou proti suchu