Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Horizontální členění
Od severu k jihu je členění lesů následující:
1) Neopadavé jehličnaté lesy (tajga) na severu Eurasie a Sev. Ameriky, které mají obdobu ve
vysokých horách (horská tajga).
2) Opadavé listnaté lesy v mírném pásu Eurasie a Sev. Ameriky, které směrem k severu přecházejí
do smíšených lesů.
3) Neopadavé tvrdolisté lesy, rozkládající se ve středozemí na obou polokoulích (již. Evropa, sev.
Afrika, Kalifornie, Chile, již. Afrika, Indočína, Austrálie).
4) Monsunové lesy (savanové lesy a stromové savany) v tropické a subtropické oblasti s obdobím
sucha a obdobím dešťů, které většinou přinášejí vlhké větry (monsuny).
5) Vždyzelené lesy v tropické a subtropické oblasti s vyrovnanými srážkami během roku.
Neopadavé jehličnaté lesy
Rozkládají se v chladné klimatické oblasti (příp. vyšších horských polohách) s výraznou tuhou
zimou s dlouhotrvajícím obdobím sněhu a mrazu, chladným a vlhkým létem a jen 3 - 5měsíční
vegetační dobou. Pro tuto formu lesa je charakteristický velmi úzký tvar asimilačních orgánů -
jehličí. Olistění formou neopadavých jehlic je vysvětlováno jako přizpůsobení k lepšímu využití
tepla ve vegetač. době, která je na severu velmi krátká a na jaře není ještě navíc
zkracována rašením. Olistění je tak bohaté, že zvláště porosty jedle a smrku, které jsou pro tento
typ lesa nejvýznačnější, patří k nejstinnějším. Výjimkami jsou porosty modřínu a borovice, které
zvláště ve starším věku propouštějí dostatek světla.