Ekologie stanovišť FZP

 Opadavé listnaté lesy 

 Patří  sem  lesní  formace  v  zeměpisných  šířkách  s  teplým  vegetačním  obdobím  (4  -  6  měsíců),  v 
němž padá dostatek srážek a ne příliš  dlouhou  a extrémně chladnou zimou (3  - 4 měsíce). Mírné 
pásmo v Evropě má typicky "lesní" klima se střídáním 4 ročních období. Nepříliš vysoké teplotní 
extrémy (nad 30oC a pod -20oC, s ročním průměrem v rozmezích prvních 10oC nad nulou) a úhrny 
srážek  zhruba  mezi  400  -  1500mm  jsou  optimální  pro  růst  dřevin,  zvláště  stromů.  Na 
makroklimatickém pozadí jsou dalšími rozlišujícími faktory geologický a půdní podklad (vápnité a 
nevápnité  podloží),  dynamika  podzemní  vody  (obecně:  vlhkostní  režim  stanoviště)  a  topografie 
(sklon  a  orientace  svahů,  vypuklý  či  vydutý  tvar).  Tuto  "abecedu"  nutnou  pro  rozpoznání 
ekosystémů  a  jeho  základních  funkcí  nelze  obejít.  Listnaté  lesy  vyžadují  aspoň  120  dní  s  denní 
průměrnou  teplotou  nad  10oC.  V  létě  je  tento  les  zelený,  v  zimě  holý,  chladná  zima  vede  ke 
každoročnímu  přerušení  vegetační  činnosti.  Opad  listí  považujeme  dnes  za  ochranu  před  ztrátou 
vody.  V  zimě  nejsou  kořeny  schopny  sát  ze  zmrzlé  půdy  vodu,  transpirační  proud  je  zastaven. 
Výpar by však plochou čepele listové pokračoval dále a stromy by uschly (ke ztrátě listů dojde na 
podzim ovšem i ve skleníku, kde je strom chráněn před chladem). Opadávání listů má však i další 
význam: stromy jsou  chráněny před polomy pod tíhou sněhu, který by se na olistěných stromech 
hromadil.  Povrch  půdy  je  po  opadu  listí  vystaven  zcela  jinému  světelnému  režimu  než  při 
celoročním zápoji v jehličnatých lesích. Vysoký světelný požitek zjara olisťováním klesá - např. v 
habrové doubravě - březen 52 %, duben 32 %, květen 7 %, červen 4 % (u bučiny poklesne až na 1,5 
%).