Ekologie stanovišť FZP

 Stejně  jako  s  listy  je  tomu  i  s  květy  -  prakticky  žádné  roční  období  není  bez  květů.  Jednou  z 
ekologických zvláštností tropického deštného lesa je tvorba květů a plodů některých dřevin přímo 
na větvích či kmenech, tzv. kantiflorie (např. u kakaovníku, Theobroma cacao). 

 Vlivem  vysoké  teploty  a  vlhkosti,  které  podporují  mikrobiální  činnost,  dochází  k  rozložení 
opadanky téměř okamžitě, takže humus se hromadí jen zřídka. 
    Z hlediska lesnického nemá trop. les právě ideální, užitkové druhy se vyskytují jen roztroušeně, 
dřevo není  většinou příliš kvalitní. Hlavní hospodářský význam  tu  často  nemá těžba dřeva  (až na 
některé cenné druhy jako např. mahagon, Swietenia macrophylla), nýbrž jiné vedlejší těžby (těžba 
kaučuku,  různých  drog,  léčiv,  olejů  atd.).  Tyto  lesy  nejsou  dnes  již  také  na  mnoha  místech 
pralesem,  nýbrž  sekundárním  lesem,  značně  pozměněným  člověkem.  To  platí  zvláště  pro  oblasti 
stále  zelených  trop.  horských  lesů,  do  kterých  přecházejí  trop.  deštné  lesy  nížin  ve  středních  a 
vyšších  polohách  trop.  pohoří  (600  –  800  m  n.m.).  Zde  je  také  příznivější  klima  pro  lidi  (se 
stoupající  nadm.  výškou  klesá  teplota  na  noční  průměr  mezi  18  –  22  o  C),  kteří  mění  původní 
pralesy v plantáže kávovníků, čajovníků a jiných kultur (např. velké oblasti Již. Ameriky, jihových. 
Asie).  V Asii,  Africe  a  Již.  Americe  se  vyskytují  v trop.  horském  lese  střed.  poloh,  příp. 
v subtropické oblasti i konifery, z nichž zvláště rody Agathis, Arancaria, Podocarpus, Dacrydium a 
Pinus mají značný hospodářský význam. Zvláštní formou trop. horského deštného lesa je ve vyšších