Ekologie stanovišť FZP

30 

a nikoliv proti zimě, teplota jsou tu totiž stále vysoké.  V závislosti na délce trvání suché periody, 
množství srážek a půdních poměrech podmíněných hlavně hladinou spodní vody a půdním druhem, 
existují v těchto oblastech velmi různorodé formace lesů různého druhového složení, ekologických 
vlastností i produktivity. 

 K bujným formám těchto lesů patří např. lesy v západní 

 Indii a na Jávě, v nichž je důležitou hospodářsky cennou složkou teakové dřevo (Tectona grandis). 
Počet kmenů v porostu je malý (120 - 140 ks/ha), vzrůst je v mládí velmi rychlý (až 2 m v roce), 
brzy však ustává a v 35 letech je ukončen. 

 K chudým lesům této skupiny patří lesy savanové, které jsou v různé podobě v rozsahu rozšířeny v 
Jižní a Střední Americe, východní a jihozápadní Africe, Indii, Barmě a Austrálii. Tvoří přechod k 
savanám,  stepím  a  pouštím.  Někteří  autoři  sem  zařazují  i  galeriové  lesy  kolem  řek,  které 
připomínají tropické deštné pralesy (jiní autoři je k nim také řadí), ovšem značně druhově chudší. 

 Vždyzelené tropické a subtropické deštné lesy 

 Rozkládají se v rovníkové oblasti s vysokými teplotami bez větších výkyvů a s množstvím srážek 
(2000- 2300 mm, mnohdy ale i daleko více - např. na Jávě 4300 mm) rozdělených rovnoměrně po 
celý  rok. Nadbytek vody, velká vlhkost  vzduchu současně s velkou  intenzitou ozáření  při  vysoké 
teplotě  poskytují  optimální  klimatické  podmínky  pro  růst  bujného  rostlinstva,  stále  zeleného,  s 
nesmírným bohatstvím stromových druhů, lián a epifytů, rostoucích na stromech a větvích. Zvláště 
počet  dřevin  je  v  tropických  lesích  velmi  vysoký,  na  ploše  1  ha  roste  často  30  -  50,  v  některých 
případech  i  více  než  100  druhů  stromů.  Plochy  s  1  či  jen  několika  málo  stromovými  druhy  se 
vyskytují jen vzácně. Toto obrovské množství dřevin je i příčinou toho, že v tropickém lese je tolik 
rostlinných  vrstev,  že  vlastně  o  patrovitosti  nemůže  být  vůbec  řeč  a  hovoříme  o  struktuře 
bezpatrové. (Někteří autoři ovšem naopak rozlišují vedle bylinného a keřového patra ještě 3 patra 
stromová; přerůstavé stromy, korunové patro ve výšce 25 - 30 m, spodní stromové patro). Tropické 
stromy mají zpravidla mnohem méně listí ve srovnání s opadavými druhy mírného pásu (k asimilaci 
mají k dispozici celý rok oproti půlročnímu vegetačnímu období v lesích mírného pásu), proto i stín 
tropického  lesa  není  většinou  příliš  hluboký  a  tak  celý  vzdušný  prostor  je  do  krajnosti  využit 
rostlinstvem.  Růst  je  při  trvale  příznivých  podmínkách  nepřetržitý.  Dřevo  netvoří  letokruhy  nebo 
jsou jen slabě naznačeny v oblastech, kde je určitý malý rozdíl v obdobích na déšť bohatých, resp. 
chudších.  Vedle  velmi  těžkých  dřev  se  specifickou  vahou  1,2  -  1,4  (železné  dřevo),  rostou  zde  i 
stromy se dřevem velmi lehkým (specif. váha 0,3 - 0,4, např. Musanga smithii, Ochroma lagopus).