Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
44
v porostech čistých. Podrost bor. lesů bývá totiž většinou jen velmi chudý. Nejchudší bývá na
suchých písčitých půdách, které mívají souvislé porosty lišejníků. Na stanovištích vlhčích vystupuje
s borovicí častěji bříza, tu a tam i duby, lípy, osiky a v dosahu oceánického klimatu i buky.
Jehličnatý les – trofické vazby, produktivita
Biom jehlič. lesa (tajga) je velmi produktivní. Vždyzelené stromy mohou fotosyntetizovat po celý
rok a mají značnou plochu listového povrchu (cca 16 ha.ha-1). Jehlice na stromech žijí několik let –
u borovice až 9 – 10 let, u smrku až 11 let.
Protože biom jehlič. lesa je rozložen v různých zeměpisných šířkách, jsou v něm v produktivitě i
biomase značné rozdíly. Pro lesy P. abies různých typů tajgy se uvádějí následující čísla:
Biomasa PN1 (prim. produktivita)
t.ha
-1 t.ha-1
Severní tajga 100 4,5
Centrální tajga 260 7,0 (10,5) na vrcholu
prod.ve 40 letech
Jižní tajga 330 8,5 (20) „
V dospívajících lesích, tj. kolem 40 let stáří se produktivita blíží k vrcholu, který může na dobré
půdě dosáhnout v centrál. tajze 10,5 t.ha-1/rok a v jižní tajze 20 t.ha-1/rok.
Záleží přirozeně i na tom, na jak kvalitní půdě smrky rostou. Pro střední Německo např. platí
údaj 14 t.ha-1/rok na I. bonitě, avšak již při III. bonitě tato produktivita klesá na 9,5 t.ha-1/rok.
Borovice díky své skromnosti kolonizují mimořádně chudé půdy, kam je zahání konkurence.
Čistá prim. produktivita přirozených bor.lesů je proto velmi nízká; v Německu to je 9 t.ha-1/rok pro
bory na I. bonitě, 5 t.ha-1 za rok na III. bonitě. Když se však přihnojuje (zvláště fosfáty) nebo když
se borovice pěstují na dobré půdě a v příznivém klimatu, produktivita rychle stoupá. Ve Velké
Británii vzrůstá celková produktivita (včetně bylinného patra) v mladém věku velmi rychle a ve 20
letech dosahuje maxima 22 t.ha