Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
b) Jedno – až dvojsečné trav. porosty na méně úrodných půdách, které bývají kamenité a mělké
– nejčastěji na svahových polohách – nejčastěji kostřava červ., psineček, tomka vonná,
třeslice prostř., - lze je zlepšovat hnojením.
c) Z odvodněných rašelinných půd a z minerálních půd s vysokým obsahem organických
zbytků uvádějí někteří autoři středně výnosné porosty s převládajícím medyňkem měkkým
Holcus mollis. (Ten tvoří i iniciální stadia při samovolném zatravňování úhorů). Tento typ
luk obvyklý v chudých údolních polohách lze zlepšit povrchovou úpravou.
4) Smilkové porosty – jednosečné louky a pastviny (řád Nardetalia) v chladnějších deštěm
bohatých polohách, kde se tvoří a hromadí surový humus. Uplatňuje se hlavně Nardus stricta,
Deschampsia flexuosa …, v nejvyšších polohách přistupují horské rostliny – u nás hlavně
v horských polohách (a podhorských) na místech acidofilních lesů – na kyselých půdách.
Poskytují nízké výnosy špatného sena 0,5 – 2 t/ha, plní však hlavně funkci hydrologickou a
protierozní. V ČR asi 10 %.
5) Suchomilné travinné porosty – málo kvalitní travinné porosty v teplých oblastech našeho státu
na výhřevných, často jižně exponovaných svazích – suchomilné ostřice, úzkolisté kostřavy a
další suchomilné trávy a byliny. Dnes je jejich rozloha minimální, byly vesměs převedeny na
ornou půdu. Mnoho lokalit je chráněno pro výskyt vzácných rostlin.