Ekologie stanovišť FZP

50 

    Pasení  naproti  tomu  působí  jako  faktor  výběrový  –  pasoucí  se  zvířata  okusují  jen  určité  druhy 
rostlin, jedovaté a nechutné zůstávají, čímž se rozšiřují nežádoucí rostliny. Kromě toho zde působí 
sešlapování  půdy  a  exkrementy.  Stupeň  ovlivnění  porostu  i  stanoviště  je  ovšem  závislý  i  na 
intenzitě  pasení.  Nadměrným  spásáním  se  floristické  složení  louky  výrazně  mění:  zpočátku 
pozorujeme rozvoj druhů. Které se množí semeny (tomka Anthoxanthum, poháňka Cynosurus), brzy 
však přibývá bylin s přízemní růžicí, jako sedmikrásky a jitrocel, nebo xeromorfních trav (smilka, 
kostřava F. ovina); a konečně podpoří nadměrná pastva druhy nechutné nebo pichlavé jako bodlák, 
nebo jedovaté jako pryskyřník, ocún, kýchavice, hořec atd. Pro pastvu je optimální výška trávy 10 
cm (vzhledem ke skusu dobytka – tvaru čelistí). Aby se tato výška zachovala, nutno řídit postupný 
přechod dobytka pastvinou a délku pobytu na 1 místě (1 – 3 dny). Tím se udrží současně primární i 
sekundární produktivita v optimu. Tráva dorůstá mnohem lépe, jestliže je posečena nízko, asi tak na 
výšku, jaká zůstane po spasení dobytkem.  
    Výška trávy je při pasení velice důležitá; krávy na pastvině s trávou vys. 25 cm (fytomasa 5,5 t 
čerstvé trávy/ha) sklidí pouze 32 kg/ha a den, oproti 68 kg, jsou-li na pastvině s výškou trávy 10 cm 
(fytomasa 5 t/ha).    
 

Vzájemné vztahy rostlin v lučním společenstvu 
    Vzájemné  vztahy  rostlin  ve  společenstvu  jsou  dány  skutečností,  že  rostliny  se  dostávají  do 
vzájemného styku jak v podzemních, tak v nadzemních částech. U druhově bohatých přirozených 
travinných  porostů,  kde  jsou  rostlinami  plně  využívány  jak  různé  hloubky  půd.  profilu  (mělce, 
středně a hlubokokořenící druhy), tak i různé roviny v nadzemním prostoru (přízemní vrstva, vrstva 
nízkých, středně vysokých a vysokých trav), se rozhodujícím způsobem uplatňují velikost a způsob 
utváření  nadzem.  částí  rostlin,  které  určují  tvorbu  biomasy  a  tím  i  jejich  výnosnost.  Opanování 
prostoru v nadzemní vrstvě rostlinami je dáno mj. rychlostí růstu prýtů do výšky (hlavně na začátku 
vývoje vegetace), schopností druhů rozšiřovat se v prostoru podrůstáním (např. Ranunculus repens, 
Potentilla reptans) nebo prorůstáním (výběžkaté trávy) a jejich schopností přetrvání.