PEDAGOGIKA

- 

ke kreativní vlastní činnosti (individuální rozměr) 

- 

ke komunikativnímu jednání (sociální rozměr) 

- 

k sociální angažovanosti a účasti na společenském životě (sociální rozměr)

Cílem výchovného působení pedagogů volného času je volnočasová kompetence nebo také 
volnočasová zralost. Volnočasová zralost znamená, že je člověk schopen užívat svůj volný čas 
nezávisle a umí reflektovat svoje potřeby, a to jak přijímáním a seberealizací, tak i osobním a 
společným rozvojem vlastních prožitků. Blízkým cílem pedagogiky volného času je učinit život 
ve městě i na venkově hodnotnějším pro člověka. Vzdáleným cílem je propojit volný čas, 
kulturu a vzdělávání lidí tak, aby se vytvořilo sociální prostředí, v němž každá činnost 
v práci  i  ve  volném  čase  bude  mít  smysl  a  v němž  bude  možné  uspokojit  kreativní, 
komunikativní a participativní potřeby lidí. Cílové skupiny jsou děti, mládež a osoby ohrožené 
sociální exkluzí (nezaměstnaní, cizinci, lidé s postižením). 
Pedagogika volného času má tedy umožnit: 

- 

uvažovat o podmínkách, souvislostech a rozporech v uspořádání času, 

- 

vidět volný čas jako čas integrovaný do života, 

- 

pochopit, že volný čas je prostor rozvíjející společenské alternativy a životní podmínky, 

- 

uvažovat o společenském významu konzumních volnočasových nabídek, 

- 

přijmout volný čas jako prostor k vědomému rozšíření zkušeností a zážitků  
 

Metody pedagogiky volného času 1.  volnočasové poradenství 
2.  animace volnočasových aktivit 
3.  vývoj volnočasových profesí 
4.  plánování volného času 
5.  administrace volného času 
6.  výzkum volného času 
7.  nauka o volném času