Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Stupeň, ve kterém je událost vnímána určitým člověkem jako stresová se - jak už bylo výše uvedeno liší, protože lidé se liší v míře, ve které hodnotí tutéž událost jako neovlivnitelnou, nepředvídatelnou či vyzývající jejich schopnosti a sebepojetí. Jako stresové vnímáme i běžnější životní události.

Neovlivnitelnost

Čím více nějakou událost vnímáme jako neovlivnitelnou, tím hůře jí snášíme. Pociťujeme bezmocnost, zlost, protože je nemůžeme ovládat, nemůžeme je řídit, převzít nad nimi kontrolu, ani jim nemůžeme zabránit nebo je přerušit. Pokud nějakou nepříjemnou situaci můžeme ovlivnit, přerušit, snášíme jí lépe.

Nepředvídatelnost

Možnost vědět předem o obtížné situaci a připravit se na ní, i když jí nemůžeme ovlivnit, nám pomáhá jí lépe snášet, než situace, kterou nečekáme a překvapí nás.

Výzva pro naše schopnosti

Podle Atkinsonových /1995/, jsou sice mnohé události snadno ovlivnitelné a předvídatelné, ale přesto jsou prožívány jako stresové, protože nás tlačí až na hranice našich schopností a představují výzvu, pro náš pohled na sebe samé.

Vnitřní konflikty

Patří mezi vnitřní situace, které prožíváme jako velmi obtížné, podrobněji jsou probírány v předchozí kapitole o motivaci /nevyřešené konflikty, čtyři základní typy konfliktů mezi cíli/. Atkinsonovi považují, v současné společnosti, za nejčastější silné konflikty mezi motivy:

Nezávislost proti závislosti.

V době stresu, utíkají lidé do dětské závislosti, hledají někoho, kdo rozhodne za ně, odmítají přijmout zodpovědnost sám za sebe. Schopnost přijmout sám sebe a zodpovědnost za své rozhodnutí, je známkou zralé dospělosti. Některé studie ukazují, že současný trend mladých dvojic, žít i několik let společně bez sňatku, není ovlivněn jenom ekonomicky, ale naznačuje jejich nezralost.

Intimita proti osamělosti.

Jsou jedinci, kteří touží po hlubokém a blízkém vztahu s druhým člověkem, po sdílení nejniternějších myšlenek a citů, ale tento jejich silný motiv, je v rozporu s jejich strachem z odmítnutí, ze zklamání. Podobné odmítnutí již zažili a mohlo to být tak hluboko v dětství, že si vědomě toto zklamání nepamatují a odhalí se až při psychoterapii.

Spolupráce proti soutěžení.

Ve společnostech orientovaných na úspěch a soutěže /jako je naše západní civilizace/, je tímto směrem vedena i výchova dětí, jak v rodině tak později, a tak potlačujeme naši potřebu být s ostatními, spolupracovat s nimi a vzájemně se podporovat.

Morální zásady proti impulzivním projevům jedince.

Tento konflikt často bývá chápán jako konflikt generací nebo i civilizací, bývá pokládán do filosofické či náboženské roviny Jde o to, jak svobodně si může jedinec dělat co ho právě napadne. Impulsy svých členů musí kontrolovat každá skupina i společnost, protože v ní prostě žije více lidí vedle sebe. Sex či agrese jsou dvě oblasti, ve kterých může snadno dojít ke konfliktu impulsů jedince a zásad společnosti.