Průvodce psychologií osobnosti a sociální psychologií 2

Když se osoby postižené PTSP, setkávají s nepochopením okolí, říká se jim, že mají být zticha, ať jsou rádi, že přežili, ať se snaží zapomenout na to co se stalo, zmocní se jich často zlost. Jindy se cítí zahanbeni, že mají příznaky PTSP, a pocity hanby pak vedou ke skrývání příznaků vlastních pocitů i před odborníky.

Události, které mohou způsobit vznik PTSP:

§ Přírodní pohromy a katastrofy: požáry, povodně, zřícení letadel, dopravní nehody /pozor nejen u účastníků, ale i u svědků nehody/.

§ Fyzické násilí: zneužívání dětí, týrání, teroristické útoky

§ Sexuální násilí: znásilnění dospělé osoby i dítěte mívá stejné následky

§ Projevy krutosti: jak úmyslné, tak náhodné zabití či tělesné poškození, muž který zastřelí milence své ženy ale i voják , který zabíjí nepřítele

§ Přítomnost na místě tragédie!!!: zabití či poranění nejen osob blízkých, ale i v případě, že jsme svědky podobné události u naprosto cizí osoby, proto v některých povoláních je i větší výskyt PTSP. Je otázkou, jak působí na citlivější lidi přítomnost na místě tragédie, zprostředkovaná televizí – osobně se domnívám, po zkušenostech posledních dní, že např. televizní přenosy z NY, mohly mít traumatizující účinky /bez ohledu na obavy z dalšího možného ohrožení/..

§ Ztráta majetku: loupeže, krádeže..

§ Tělesné strádání: po operacích, amputacích,

§ Ztráta blízkého člověka: smrt partnera, dítěte, blízkého přítele, ale i oblíbeného zvířete

§ Ztráta blízkých vztahů: náhlé přerušené partnerské vztahy,zánik blízkého přátelství

§ Ohrožení neštěstím nebo katastrofou: pocit ohrožení vlastního nebo blízkých osob,

§ Ohrožení ztrátou: těžká onemocnění, únosy blízkých

§ Ztráta postavení: požár domu se ztrátou majetku, bankrot,veřejné ponížení

Ne všichni, kteří takové události prodělají trpí příznaky a naopak vyskytují se “sekundární oběti”, jedinci, kteří pomáhají někomu blízkému překonávat traumata se také často stávají jeho obětí.

Stupnice životních událostí Holmes-Rahe

Starší, ale známější je stupnice běžných životních událostí /některé se překrývají s výše uvedenými/, které mohou vést k rozvoji “civilizačních” nemocí, zvláště k onemocněním srdce a cév.

Autoři Holmes a Rahe uvedli v roce 1967 v Žurnálu psychosomatického výzkumu studii, která odpovídá na otázky “Kdy, kde a jak dochází ke stresu?” Jde o odstupňování (škálování) stresogenních situací, vytvoření jakéhosi žebříčku stresorů. Na základě výzkumu byly jednotlivým životním událostem přiřazeny body dle toho, jak silnou způsobují stresovou reakci. Jejich stupnice se stala široce známou, pravděpodobně jste se s ní již setkali, ať v plné či této zkrácené verzi./ Bývá citována jak ve vědeckých publikacích, ve skriptech, příručkách o stresu, v kursech pro manažery, tak i v nedělních přílohách bulvárních novin/.