ETIKA II.

•  morální soudy jsou výrazy našich nejhlubších hodnot, to, čeho nejsme ochotni měnit a 

představuje to nároky na druhé lidi 

-  Proč lidé někdy nejednají v souladu s morálními soudy? 

•  morální soudy vyjadřují dispozice a tendence, ne zákonitosti 
•  i ty nejhlubší hodnoty vyjadřovány v morálních soudech jsou jen inklinace v jednání, 

nejsou to projevy, které se projevují dle přírodních záležitostí 

 
VLASTNOSTI PŘESVĚDČENNÍ A POSTOJŮ 
-  Problém: Morální soudy chápané jako přesvědčení mohou mít určité vlastnosti – můžeme 

si být jisti, že něco se má tak a tak, považujeme za pravděpodobné, že něco se má tak a tak 
→ Jak může expresivista tvrdit, že některé jistoty jsou jistější, než druhé  

 
A) stupně morálnosti a nemorálnosti 

„Saddám Husajn byl zlý člověk“ – postoj odmítání, nevole„Saddám Husajn byl monstrum“ – postoj odporu, pohrdání 

-  místo různých predikátů jde o různě silné postoje: 
-  emoce mají různé škály – míře morálnosti odpovídají jednotlivé stupně emocí 

B) stupně jistoty přesvědčení 

„SH byl jistě zlý člověk“ - odmítání, které je hluboké a těžko potlačitelné 
„SH byl pravděpodobně monstrum“ - odpor, který je méně hluboký a lze jej zmírnit na 

pouhé odmítání 
─  různou míru jistoty EXP vyjadřuje různou robustností postojů (míra centrality 

v hodnotovém žebříčku) 

─  nejjistější morální soudy budou reprezentovat ty nejcentrálnější, nejdůležitější soudy – ty 

pravděpodobnější budou zastávat ty soudy, kterých bychom se snáze vzdali 

 
EXPRESIVISMUS A OBJEKTIVNÍ NORMATIVITA ─  námitka – expresionismus je neslučitelný s objektivní normativitou MS 
─  morální soudy nejsou jen exprese našich osobitých postojů, které chceme, aby zastávali i