ETIKA II.

-  jde o projekci našich postojů do reality, kde jim neodpovídají žádné objektivní vlastnosti 
-  je  racionální,  abychom  některé  morální  soudy  vůbec  pronášeli?  –  jako  epistemologické 

subjekty nejsme iracionální, když promítáme své vlastní postoje do reality 

•  máme-li  být  racionálními  aktéry  z hlediska  poznání  světa,  měli  bychom  upustit  od 

morálního  diskurzu  a  měli  bychom  reformovat  tak,  že  by  vůbec  neměl  vyvolávat 
dojem, že popisuje objektivní realitu a před každým morálním soudem by mělo být 
jasně „dané“ uvození ve smyslu např. domnívám se, že… 

-  Měli bychom přestat žít v omylu? 
 
Frege-Geachův problém (třetí problém, ryze sémantický) 
-  vychází  z toho,  že  můžeme  morálně  argumentovat  –  tvořit  morální  úsudky,  logicky 

vyvozovat logické závěry z premis = námitka = to je naprosto nesmyslná praktika, pokud 
platí non-kognitivismus, který tvrdí, že nelze morálně argumentovat 

-  izolované věty vyjadřují podle non-kognitivismu postoje = JÁDRO NON - KOGNITIVISMU  

•  „týrání je nemorální“ = to je náš postoj, není to popis stavu světa 
•  izolované morální soudy vyjadřují podle non-kognitivismu naše postoje 

-  vložené morální soudy ale nevyjadřují postoje 

•  „Jestliže  je  týrání  nemorální,  pak  týrat  kočku  je  nemorální.“  –  nemůže  to  být 

interpretováno jako postoj, protože toto může upřímně tvrdit i člověk, který odmítavý 
postoj vůči týrání nemá 

▪ 

máme  určité  morální  soudy  vložené  do  určitých  kontextů  a  zdá  se,  že 
v těchto vložených kontextech nemůže platit to, co říkají non-kognitivisté