ETIKA II.

-  nedokážeme bezpečně říct, že se nějaký člověk ohledně svých morálních intuic mýlí (např. 

člověk s barvoslepostí – můžeme člověku bezpečně říct, že člověk trpí nějakým deficitem – 
když někomu tvrdíme, že je barvoslepý, je to FAKT); kdyby byla morální intuice podobná, 
museli bychom být schopni formulovat omyl 

23 

-  problematika kontroverzí v oblasti morálky – oproti smyslových percepcí – to, že se někdo 

v oblasti  morálky  neshodne,  je  to  vodítkem  k tomu,  že  nepoužíváme  žádný  univerzální 
smysl, ale spíše to naznačuje, že jde o vliv emocí, rodiny, výchovy, prostředí, a podobně  – 
nejde o popis objektivních vlastností 

-  naše intuice podléhají vlivu emocím, předpojatosti 
 
-  problém morální motivace 

•  když cítíme nějakou emoci, automaticky v nás spouští motivaci k nějakému jednání 
•  můžeme  tento  argument  použít  i  proti  Moorovi  –  dobro  je  smysly  napopsatelná 

vlastnost  = vzniká otázka, jak je  možné, že  nás morální soudy motivují tak, jak nás 
motivují 

•  lze  formulovat  nový  argument  otevřené  otázky  →  sui  generis  povaha  hodnot 

nezaručuje motivaci 

 
ŘEŠENÍ – EMOTIVISMUS 

= morální soudy nejsou ve skutečnosti soudy! Jsou to exprese emocí nebo postojů 

•  metafyzická hospodárnost 
•  emotivismus je monismus – všechna fakta jsou přirozená 

-  Emotivismus vs. Subjektivismus 

•  rozdíl mezi tvrzením postoje a jeho expresí 
•  S: X je dobré – osoba O schvaluje X 
•  E: X je dobré – „Jupí X!“ - morální soudy jsou projevy lidské přirozenosti, jsou to exprese