Pedagogika - stará 2 orámečkované

Metoda rozhovoru se používá většinou v kombinaci s metodou pozorování, experimentu a někdy i dotazníku.

Rozhovor zpravidla probíhá v několika fázích:

Úvodní fáze - navázání kontaktu, určení tématu a času, zajištění bezpečí zneužití informací.

Vedení rozhovoru – kladení připravených otázek, odstup a zároveň zaujetí pro problém.

Závěr – shrnutí poznatku, uvolnění atmosféry, doporučení dalšího postupu.

Zásady pro vedení rozhovoru:

Nejméně 60% aktivity ponechat na straně žáka (klienta).

Sledovat emoční projevy, neklást více otázek najednou, přizpůsobit tempo možnostem klienta, dodržovat trpělivost a pedagogický takt, neklást doplňující sugestivní otázky, dobře vyslovovat, zajistit pocit bezpečí.

Registrace rozhovoru a řízení času: papír, rozhovorový list, diktafon, videokamera.

Dotazník

Tato metoda je určena pro hromadné získávání údajů. Jde o písemnou formu kladení

otázek a získávání odpovědí.

Dotazník bývá strukturovaný (uzavřené otázky), nestrukturovaný (otevřené otázky) nebo kombinovaný.

Test

obsahuje vždy stejné úkoly pro všechny zkoumané osoby a má přesně stanovený způsob hodnocení výsledku.

Testy umožňují statistické zpracování výsledku a jejich názorné vyjádření.

Podstatnou vlastností testu je jeho validita (test měří to, co měřit má) a reliabilita (měří přesně a spolehlivě, při opakování dává stejné výsledky).

V pedagogické praxi jde zpravidla o nástroj systematického zjišťování výsledku výuky.

Testy dělíme na standardizované a nestandardizované.

Standardizované testy jsou ověřeny na velkém množství respondentů, bývají také opatřeny tzv. populačními normami, které umožňují srovnání výkonu sledovaného jedince s populační normou pro daný věk.

Nestandardizované testy jsou omezeny pouze na vybranou skupinu (např. školní třídu),

sestavují i používají je zpravidla pedagogové. V praxi se vžil název didaktický test.

Zkouška (ústní, písemná, výkonová)

Ústní zkoušky slouží k zjišťování úrovně vědomostí a mluveného projevu.

Písemné zkoušky posuzují nejen vědomosti, ale také žákovu schopnost formulovat a písemně

vyjádřit vlastní myšlenky.

Praktické zkoušky zjišťují neverbální schopnosti a dovednosti. Jde o psychomotoriku,

motorické výkony, funkce smyslových orgánu apod.

Studium dokladů žáka a školské dokumentace

Diagnostické metody dále můžeme rozlišovat na:

- diagnostické metody zaměřené na jednoho žáka

- na skupinu žáků, na třídu, školu

- metody posuzování výchovně vzdělávací práce učitele, školy, rodičů

Spolupráce učitele s rodiči

s demokratizací naší společnosti učitelé vyvíjejí snahu o transformaci školy v instituci, v níž se děti nejen na život připravují, ale ve škole život opravdu žijí.

Jedním z předpokladů je otevření se školy svému okolí, změny ve vztazích školy k rodině, k širšímu sociálnímu a přírodnímu prostředí.