Pedagogika - stará 2 orámečkované

Etapy diagnostického postupu:

• retróza – zjišťování a hodnocení vybraných faktorů výchovy a vzdělávání

• Analýza – pedagogická rozvaha, odhalování vnějších a vnitřních znaků, vztahů, příčin a souvislostí

• Diagnóza – stanovení aktuálního stavu úrovně žáka

• Prognóza – předpověď dalšího rozvoje, projektování nových úkolů z hlediska perspektivních cílů na základě analýzy diagnózy

• Opatření – pedagogický návod jak dosáhnout lepších výsledků navozováním kladných změn. Musí respektovat současný stupeň rozvoje, který byl stanoven diagnózou

Metody Pedagogické diagnostiky:

Klasické diagnostické metody

• Klasické ústní zkoušky

• orientační

• klasifikační

• Klasické písemné zkoušky

• denní písemné úkoly (diktáty, písemná cvičení)

• domácí úkoly

• měsíční práce

• Klasické výkonové zkoušky

• pohybové motorické (tělovýchovné, aj.)

• technické práce

• pokusné práce

• referáty

• organizační úkoly

• Přesné písemné zkoušky (didaktické testy)

• běžné orientační testy

• standardizované testy

Vědecko-výzkumné diagnostické metody

• systematická pozorování žáků

• pozorování ve třídě

• pozorování mimo třídu

• rozbor žákovských prací

• písemné práce

• výtvarné práce

• technické práce

• ostatní výsledky práce žáků

• explorativní metody

• rozhovor se žákem

• beseda se žákem nebo se třídou

• dotazníková metoda

• anamnéza jako diagnostická metoda

Speciální diagnostické metody

• metody psychologického rozboru osobnosti

• metody sociologického rozboru

• metody biologického rozboru

• metody zdravotnické povahy

Metody třídění diagnostických údajů

metody interpretace diagnostických údajů

Pozorování

Jde o cílevědomé, soustavné a plánovité vnímání jevu a procesu, které směřuje k odhalení podstatných souvislostí a vztahu sledované skutečnosti.

Diagnostické pozorování má přesně vymezený objekt, je vedeno určitou myšlenkou a zaměřeno k určitému cíli.

Je přesně organizováno, probíhá podle stanoveného plánu a pozorované jevy a procesy jsou přesně registrovány.

Závěr pozorování tvoří analýza výsledku pozorování.

Pozorování lze rozdělit na přímé a nepřímé, na krátkodobé a dlouhodobé.

Pedagog používá tuto metodu prakticky neustále ve všech oblastech školního působení.

Rozhovor

metoda je přímou sociální interakcí.

Zkoumaná osoba je podněcována cílevědomými otázkami k verbálním informacím.

Osobní kontakt umožňuje získání mnohdy i důvěrných informací.

Soubor otázek musí tvořit souvislý celek,myšlenkově skloubený, směřující k určitému cíli. Rozhovor muže být individuální nebo skupinový , podle struktury otázek můžeme rozhovor dělit na standardizovaný (předem je stanoven obsah, formulace a pořadí otázek) a nestandardizovaný.

Průběh rozhovoru ovlivněn způsobem kladení otázek a jejich druhy (uzavřené, otevřené, polootevřené, nepřímé).