Pedagogika - stará 2 orámečkované

Moderní francouzská škola: Célestin Freinet (1896-1966) - stále hledal vhodné metody a rozmanité prostředky pro aktivizaci žáků

• „Pracovní výchova“ – aktivnost – pracovní aktivita → práce má uspokojovat přirozené potřeby žáků (potřeba vyjádřit se, komunikovat, tvořit,…)

• kázeň ne výsledkem nátlaku, ale má vyplynout z pracovního režimu

• činnost dětí je individualizovaná, ale má vést ke kooperaci

• tisk „svobodného textu“ – dítě má právo říkat cokoli, komunikovat s kýmkoli,… → napsat to i vytisknout → sami si mohou vytvářet učební texty

• nejlepší texty se rozesílají školám, se kterými se udržuje korespondence + ankety, konference, umělecké aktivity, sběratelské, technické kroužky, exkurze

• tradiční učebnici nahrazuje školní kartotéka, pracovní knihovna, školní slovník, časopis, audiovizuální technologie

Jenská škola: Peter Peterson (1884-1952) – prof. pedagogiky

• vychází z německé reformní pedagogiky

• vycházet při výchově od dítěte, současně však požadavek „objektivní kultury“, v níž dítě žije a na jejímž rozvoji se má v životě podílet

• program mnoha škol v Německu,i v Holandsku

• školní pospolitost – jádrem není třída, ale přirozená skupina na základě dobrovolného a svobodného seskupování

• 10 šk. let rozděleno do 4 věkových skupin → každá skupina má pevně vypracovaný týdenní plán učiva, výuka v tzv. kurzech – povinných a volitelných, hodnocení formou charakteristiky, sebehodnocení; nepovinné a volitelné bloky

• prostředí školy – budova, učebny, pracovny a jejich vybavení mají odpovídat pracovnímu charakteru školy

• role učitele – podněcovat, organizovat žákovské činnosti a vytvářet pro ně vhodné podmínky, nesmí však svou aktivitou tlumit aktivitu žáků

totalitní systémy (fašistický, nacionálně socialistický, komunistický) → zabrždění výchovného pluralismu

Druhá polovina 20. století:

• rozvoj osvědčených modelů alternativních škol – hlavně montessoriovské, waldorfské, freinetovské nebo jenské

• posiluje se aspekt sociálně pedagogický → škola se hlouběji propojuje se společností, s rodinou, s kulturními institucemi

• 1972 Hannover – ul. Glocksee – žáci z různých společenských vrstev, hl. kritérium pro přijetí je schopnost rodičů spolupracovat se školou a podpora obdobných vztahů jako ve škole i v domácích podmínkách

• 1979 Münster – projekt ZŠ Gievenbeck – trojí otevření školy:

• metodické otevření – brát větší ohled na mimoškolní zkušenosti žáků a více akceptovat hravé, produktivní formy učení a práce

• tematické otevření – překročit tradiční oborovou orientaci výuky

• institucionální otevření – více přihlížet k mimošk. oblastem života, k rodině, k obci, k lokalitě a posílit podíl rodičů, reprezentantů veřejného života a mimoškolních institucí ve výuce