Pedagogika - stará 2 orámečkované
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
střední odborná škola,střední všeobecně vzdělávací škola (později gymnazium) aj.
4. vysoké školy pro mládež s úplným středním vzděláním
5. v době mimo vyučování se dostává mládeži výchovy ve školních a mimoškolních
výchovných zařízeních
6. pracující získávají nové nebo si prohlubují vzdělání ve studiu při zaměstnání na
školách, v kurzech apod.
po roce 1990 – změny ve školství; nové pedagogické směry (Waldorfská škola, Jenská škola, Freinetova „moderní škola“)
Významné osoby české pedagogiky: G. A. Lindner, TGM, Otakar Kádner, Otokar Chlup (Prof. pedagogiky na MU v Brně), Václav Příhoda (prof. pedagogiky a psychologie na UK v Praze)
Gustav Adolf Lindner (1828-1887):
pedagogický teoretik a praktik, filozof, zpočátku stoupenec herbartismu, v pedagogice inspirován zejména Komenským
podle něj je třeba rozvíjet rozumové schopnosti a logické myšlení žáků
usiloval o nejpokrokovější metody ve vyučování žáků ZŠ ve stylu názorů Komenského, usiloval o VŠ vzdělání učitelů NŠ a o jejich důstojné společenské a hmotné postavení
přeložil Komenského Didaktiku velkou z latiny do němčiny
redigoval Pedagogikum (první český vědecký pedagogický časopis)
hledá nové formy a metody výchovně vzdělávací práce, zabývá se problémem názornosti a názorných pomůcek, otázkami pracovních a laboratorních metod
vyzvedává úlohu mateřského jazyka jako základního předmětu v systému elementárního vzdělávání
Dílo:
Všeobecné vychovatelství
Všeobecné vyučovatelství
Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním
Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937):
narodil se v Hodoníně
český politik, státník, profesor filozofie a sociologie české univerzity v Praze, revue Naše doba, spolupracovník Času
1891-1893 poslanec Národní strany svobodomyslné v rakouské Říšské radě
mezi mladočechy prosazoval realistický program (politické, hospodářské a kulturní posilování národa)
1914 emigroval a stal se hlavou československého zahraničního odboje usilujícího o vytvoření samostatného Československa
1916 zakládá v Paříži Národní radu
od 1917 se podílí na vytvoření československých legií
1918 zvolen prezidentem Československa
Ve svých dílech se věnoval otázkám sociálním „Otázka sociální “, usiloval o reformu školství, dělal přednášky pro české učitelstvo, věnoval se politice, kultuře, náboženství, ruské otázce, „Rusko a Evropa “ – humanitní filozofie dějin, náboženství, kritika marxismu, liberalismu, revolucionářství, obrana reformní revoluce.
Myšlenky:
Motivy práce – egoismus, ctižádost, panovačnost, záchrana sebe sama, zájem poznávat. Motivy jsou podle něj buď vznešené nebo podvědomé, intelekt slouží citu, cit řídí intelekt, myšlení by nebylo možné, kdybychom nemyslili pro budoucnost. Máme trojí způsob myšlení – odborné (vzdělání), všeobecné, filozofické. Všeobecné vzdělání je intelektuální demokracie, rovnost ducha potlačuje egoismus, není sumou vědomostí, ale je to vědění organizované spojené jedno s druhým.
Jak pracovat – přesně, pozorně, postupně po malých částech
Jak číst – přesně, vědecky, monograficky, dělat si výtahy, vystihnout základní rysy, značit v knize (důležité věci barevně, nedůležité tužkou), sbírat poznámky z četby – klasifikovat si je. Naše vzdělání má být celistvé, má tvořit „živý strom“.