Pedagogika - stará 3

Freinetova moderní škola

• rozvíjí se ve Francii v době rozvoje školy waldorfské a jenské

• zakladatel Celestin Freinet (1896-1966) byl nadšeným učitelem, který po celý život hledal pro své žáky stále vhodnější a účinnější metody, jak je co nejlépe rozvinout

• na své elementární škole, kde působil, uplatňuje nejrozmanitější prostředky, kterými by oživil a aktivizoval činnost žáků

• napsal několik spisů, např. Pracovní výchova, Francouzská moderní škola

• stejně jako jiní reformní pedagogové vychází z kritiky tradiční školy, vytýká jí, že je pasivní, jednostranně rozvíjí intelekt a zanedbává stránku citovou a volní, je nezajímavá a nudná a současně stresuje žáka možným nezdarem i nevhodnými formami nátlaku a trestu

• princip aktivnosti – základ, jde o aktivitu pracovní, práce má uspokojovat přirozené potřeby žáků, jako je potřeba vyjádřit se, komunikovat a tvořit

• má-li být výchova svobodná, je zapotřebí, aby si žák mohl svou práci zvolit, zvolenou činnost pak uskutečňuje podle vlastních záměrů, za využití vlastních postupů a svým vlastním tempem

• kázeň nemá být výsledkem nátlaku, ale má vyplynout z pracovního režimu

• celá výchova má probíhat v radostné a tvůrčí atmosféře, škola má být místem uspokojení z práce a jejích výsledků

• činnost dětí je individualizována, ale má vést ke kooperaci, která napomáhá vytvářet školní společenství

• k realizaci svých záměrů si Freinet vytvořil celou řadu odpovídajících prostředků

• akustické učební programy, zvláště pro jazykovou výchovu

• školní tiskárna – stojí v centru, umožňuje tisk „svobodného textu“ tj. nejrozmanitějších projevů žáků, z nichž se postupně utváří „kniha života“ dané školy

• nejlepší texty se rozesílají školám, se kterými se udržuje korespondence a uveřejňují se v časopise

• kromě toho organizuje Freinet ankety, konference, umělecké aktivity, činnosti sběratelské, řemeslnické a technické kroužky, exkurze atd.

• tradiční učebnici nahrazuje školní kartotéka, pracovní knihovna, školní slovník, časopis i audiovizuální technika

• i třída se mění, je uspřádána podle potřeb příslušné činnosti

Rozvoj alternativních škol ve 20. a 30. letech byl postupně přibržděn několika okolnostmi. Totalitní politické systémy v mnoha evropských zemích, ať již fašistický, nacionálně socialistický nebo komunistický, nebyly nakloněny výchovnému pluralismu. Také 2. svět. válka posunula těžiště pozornosti poněkud jiným směrem. A tak se s novým rozvojem alternativního školství setkáváme až v 2. pol. 20. st. Dále se rozvíjely některé modely alternativních škol, jako byla škola daltonská, montessoriovská, waldorfská, freinetovská nebo jenská, současně se objevují nové pokusy.

Např. v Hannoveru roku 1972 škola nového typu na ulici Glocksee – spojení antiautoritativního rozvoje, dětské autonomie a princip exemplárního učení.