Psychologie - rozšířenější varianta

Vjem je zobrazením celého předmětu nebo děje, kdežto počitek je jakýmsi elementem vjemu, neboť je vyjádřením jen jedné kvality zpracované jedním určitým smyslem. Vnímání by nebylo možné bez smyslových orgánů.

Objektivní rozdíl vjemů a představ spočívá v tom, že vjemy vznikají stimulací receptorů (působením na smyslové orgány; periferní původ) a jsou pokládány za skutečné, kdežto představy vznikají v mozku (centrální původ) a jsou považovány za neskutečné..

Dalším stupněm zpracování smyslových dat v poznání skutečnosti jsou představy . Jsou názorné a vznikají analyticko-syntetetickou činností mozku. Jsou to více-méně zřetelné obrazy skutečnosti, kterou člověk zachytil dříve. Představy jsou obvykle méně jasné, méně živé, mají méně detajlů, jsou útržkoité a nejsou tak stálé jako např. vjem. Představivost můžeme klasifikovat :

představivost zrakového (vizuálního) typu

p. sluchového (auditivního) typu

p. pohybového (motorického) typu

Představy jsou více méně zřetelné obrazy skutečnosti, kterou člověk zachytil dříve. Druhy představ: * pamětní – vzpomínky, poznatky, snění (denní snění)

* fantazijní – sny, fantazie, eidetické obrazy

Denní snění - spontánní proud představ a myšlenek, které mají emočně libě zbarvený obsah a týkají se přání jedince - má relaxační a psychoterapeutický účinek.

Eideická představa - mimořádně živá, může dosáhnout jasnosti vjemu.

Sen - je charakteristickým produktem fantazie, který má svůj původ v nevědomí. Jedná se druh odpočinku, který umožňuje obnovu zásob energie v buňkách a mozku. Průběh spánku je ovlivněn celou řadou vnějších podnětů (světlo, hluk, vzduch) a vnitřních stavů spáče (poruchy spánku). Sny se objevují v určitých částech spánku, kdy mozek vykazuje určitou spontánní aktivitu; jejich symptomem jsou také rychlé oční pohyby (REM), střídá se s NONREM spánek. Sen je "halucinačním splněním neuspokojeného přání" Freud.

Ve spojení s myšlením vystupují představy jako názorné obsahy tvořící určitý přechod k pojmům, např.:

1. názorné operace tj. (jednání v představách)

2. následné obrazy jsou dozníváním vjemů - objekt zmizí ze zorného pole, doznívá ve snížené intenzitě v mysli

3. paobrazy vznikají po delším působení zrak. podnětu na receptor (např. svítící žárovka se jeví jako tmavá)

4. eidetické obrazy jsou představy, které se svou ostrostí a úplností blíží vjemům, vážou se však na poměrně vzácné eidetické schopnosti (fotografická paměť - zvláště u dětí, v dospívání mizí)

5. synestezie vystupují ve formě barevného slyšení tzn., že sluchové dojmy (především hudební) jsou doprovázeny barevnými představami.

Představy se ve vědomí nevybavují náhodně, ale mechanismus jejich pohybu je velmi zákonitý. Otázkou vybavování představ se zabývala již jedna z prvních koncepcí psychologie - asocianizmus, který formuloval první asociační zákony. Představy vystupují především jako řetězec jednotlivých reprodukovaných obrazů, tzn., že jedna představa vyvolává jinou. Takovéto spojování představ se uskutečňuje na základě tzv. asociačních zákonů (asociace je tedy sdružování určitých psychických obrazů, zejména představ). Některé asociační zákony vyslovil jako první už Aristoteles. AZ: