Psychologie - rozšířenější varianta

Hodnoty - umožňují uspokojování potřeb a zájmů a v tomto směru hodnotově orientují činnost. Lidská společnost je charakteristická tvorbou materiálních a kulturních (v užším smyslu duchovních) hodnot. Tyto hodnoty, pojímané ve významu dobra, fungují jako určité směrnice, uplatňující se nejen příkazy a zákazy, ale dávají také určité formy a určitý obsah mezilidským vztahům a životu člověka vůbec. Jsou nejen základem jednání a jeho motivací, ale také určitých představ o světě.

Různí lidé se liší odlišnou hierarchií hodnot.

-hodnoty jsou jednou z nejvyšších složek řídících mechanismů osobnosti a ve svém celku vykazují přirozenou tendenci k relativní stabilitě uspořádání do hierarchické struktury, tedy tzv. hodnotového vědomí

-hodnoty souvisí s potřebami

-hodnotové vědomí (žebříček hodnot) představuje relativně stabilní psychický útvar každé osobnosti. Zabezpečuje po určitou dobu jednotný hodnotící a výběrový přístup k realitě

Klasifikace hodnot :

Podle Rogerse (Morisova klasifikace)

a) fyziologicky operativní - hodnoty dané jejich významem pro organismus, rozhodující je tělesný zážitek libosti či nelibosti, typický již pro rané dětství

b) sociálně uznávané - vynucené oceňování bez ohledu na osobní žádoucnost, osvojované tedy pod větší či menší hrozbou sankcí (nebo odměn).Tímto způsobem je tedy již dítě nuceno akceptovat to, o čem bylo poučeno jako o "správném".

c) obecně universální (nadosobní) - představují jistý návrat k individuálnímu hodnocení na bázi subjektivní žádoucnosti v kritické návaznosti na určité faktory osobní sociální zkušenosti. Např. dospívající si začíná výrazněji uvědomovat rozpory v pojetí hodnot různých skupin (např. ve škole a doma).

Podle Frankla

a) tvůrčí hodnoty - aktivita, produktivita, představují snahu něco umět, dělat a tvořit

b) zážitkové hodnoty - emocionalita, snaha něco prožít, někoho milovat

c) postojové hodnoty - hrdinný postoj, vzdor ducha, spočívají ve schopnosti najít nějaký smysl, stanovisko, postoj a vyrovnání i za zcela beznadějné situace, stát tváří v tvář nezměnitelnému osudu, mít něco, co po sobě člověk na světě zanechá.

Podle Sprangera

U každé osobnosti se zpravidla nachází v určitém stupni většina zaměření, jedno z nich ale většinou dominuje a určuje tak typ vlastního hodnotového vědomí.

-praktický typ - upřednostňuje spíše "umět využít" než pouze "vědět"

-ekonomický typ - orientovaný na hledání jistot v materiálním zabezpečení

-mocenský typ - hledá zabezpečení své existence ve vysokém postavení a kariéře

-teoretický typ - tito lidé pociťují své nejvyšší potěšení z poznání

-estetický typ - jejich nejvyšším "životabudičem" je krása a prožitky harmonie

-sociální typ - vzácný,typický připraveností druhým pomoci,bez očekávání závazku