Psychologie - rozšířenější varianta

Každý jedinec již od svého dětství získává určité negativní zkušenosti, např. nemůže vždy uspokojit své potřeby tak, jak by si přál. Musí se naučit, jak se s různými zátěžemi

a překážkami vyrovnávat a jak je překonávat. Zátěže jsou do určité míry užitečné, neb podněcují aktivitu jedince, a tím i jeho rozvoj. Pokud se nejedná o zátěže extrémně závažné, je nutno přihlížet vždy k jejich subjektivnímu hodnocení- mohou mít pro každého jedince trochu jiný význam.

Jestliže se však subjektivní míra zátěže zvyšuje natolik, že se s ní člověk nedokáže vyrovnat, může působit jako zdroj psychických potíží. (Děje se tak tehdy, když dochází ke kumulaci problémů, eventuálně pokud příliš dlouho trvají, resp. pokud je na ně člověk z nějakého důvodu citlivější.)

Obecná míra odolnosti k zátěžovým situacím se označuje jako frustrační tolerance. Je to schopnost vyrovnávat se s náročnými životními situacemi bez nepřiměřených, maladaptivních reakcí, schopnost vynakládat úsilí na překonávání obtíží, dostatečná sebedůvěra v tyto schopnosti, v možnost najít přijatelné řešení. Označuje míru zátěže, s níž se člověk dovede bez větších obtíží vyrovnat. Tato kompetence se nerozvíjí u každého člověka stejně. Závisí na vrozených dispozicích, na vývojové úrovni, individuálních zkušenostech i aktuálním stavu.

Základní typy zátěžových situací:

♥ FRUSTRACE:

- znemožnění uspokojení nějaké, subjektivně důležité potřeby, ačkoliv si dotyčný jedinec myslel, že uspokojena bude

- neočekávaná ztráta naděje na uspokojení

- vyvolává prožitek zklamání a stimuluje reakce zaměřené na vyrovnávání nepříznivé bilance

- pozitivní očekávání při jejím vzniku hraje důležitou roli („nic nečekám- nejsem zklamán“)

- omezení očekávání je jednou z obranných reakcí

- frustrace bývá překonávána prostým odložením uspokojení či posílením vytrvalosti řešení vzniklého problému, event. změnou motivu

- frustrace je relativně častá varianta zátěže, která nemusí vyvolávat nepřiměřené reakce a může být do určité míry žádoucí zkušeností, protože nutí člověka hledat jiná řešení a napomáhá tak rozvoji jeho schopností

- vnější zdroje frustrace: reakce blízkých lidí, neočekávané překážky, chybění zdroje potenciálního uspokojení

- vnitřní zdroje frustrace: vlastní zábrany, nedosažitelné aspirace, nízké sebehodnocení

♥ KONFLIKT:

- intrapsychický konflikt je považován za specifickou variantu frustrace

- člověk se s ním v běžném životě opakovaně setkává

- subjektivně významným, event. patogenním činitelem se stává tehdy, je-li skutečně závažný, trvá příliš dlouho, zahrnuje osobně důležitou oblast a pokud jej člověk není schopen řešit

- z psychopatologického hlediska mohou být významné vnitřní konflikty odehrávající se ve vědomí jedince (nebyly-li vytěsněny) a znamenají střetnutí dvou navzájem neslučitelných, přibližně stejně silných tendencí