Psychologie - rozšířenější varianta

Složitost lidské motivace se dále zvyšuje tím, že si jedinec nemusí uvědomit plně svou motivaci v celé její složitosti. K důležitým momentům v sebepoznání, autoregulaci, sebevýchově patří právě plnější poznání a uvědomění si vlastní motivace v celé její složitosti. V tom směru také pracují poradenské, výchovné i psychoterapeutické systémy!

Potřeby: jsou reakcí (projevem) na nějaký nedostatek. Jde o nutnost organismu něco získat nebo se něčeho zbavit, která znamená narušení vnitřní rovnováhy organismu.

Hierarchie potřeb: známe potřeby nižší - primární (biologické,fyziologické), způsob jejich uspokojování se člověk naučil. Vyšší potřeby - sekundární (psychologické, sociální) se člověk učí uspokojovat až během života, tzn. že mohou být málo rozvinuté či úplně chybět. Pokud nejsou uspokojovány potřaby nižší, nedochází ani k uspokojování potřeb vyšších.

Nejznámějším myslitelem v oblasti lidské motivace a potřeb je A. Maslow. Maslowův model má podobu hiearchie postupující od osobních potřeb na základě k rozumovým na vrcholu.

Z Maslowova modelu vyplývá, že osobní potřeby, umístěné v hierarchii níže jsou největší měrou vrozené, zatímco společenské, rozumové a další vyšší potřeby obsahují vrozené činitele stále více propojené s naučenými odezvami.

Někteří z nás během svého života vystoupí výše, jiní níže. Také máme různé způsoby, jak se potýkat s problémy, které k ní patří. Důležitým příkladem zde je způsob, jak lidé zdůvodňují své úspěchy a selhání. Maslow dále uvádí, že seberealizovaní lidé mívají sklon k vrcholným zážitkům, to jest k prožitkům intenzivního štěstí a naplnění, které mají povahu téměř mystického zážitku všeobjímající dokonalosti a vlastního spočinutí u cíle. (No není to pěkné?!!!)

Zájmy - je trvalá snaha člověka zabývat se předměty, nebo činnostmi, kterého upoutávají z poznávací, nebo citové stránky. Zájem se vyznačuje trvalým zaujetím, které je výběrové, přičemž předmět zájmů je pokládán za něco důležitého a zabývání se jím je preferováno před jinými aktivitami. Charakteristika zájmu: hloubka (jak moc se o obor zajímáme); trvalost - přechodnost; jednostrannost -mnohostrannost. Předmětem zájmu se stávají ty jevy, předměty či činnosti, které vedou k uspokojení aktualizované potřeby.

Aspiraci - aspirační úroveň můžeme chápat jako aktuálně a nepřímo vyjádřené sebehodnocení prostřednictvím nároku na kvalitu a kvantitu vlastní další činnosti. Znamená to, že jedinec vyjadřuje ve vztahu k určité situaci, na co si ještě "troufá" a na co už zrovna teď, vzhledem k okolnostem ne. Aspirace je tak vyjádřením vztahu k cíli skrze hodnocení sebe sama. Ono "chci něčeho dosáhnout" (aspiruji na něco) vlastně vyjadřuje "myslím si, že na to mám".