Psychologie - rozšířenější varianta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- samostatným problémem obsahové analýzy je jejich výpověď o autorovi a jeho vztahu k recipientovi; zde jsou sledována další kritéria:
frekvence sebereprezentujících prvků – ego-skóre („já“), snaha překvapit, ohromit, dosáhnout ocenění od recipienta; patří sem i zdůrazňování vlastního postavení, ohánění se tituly a funkcemi…)
frekvence tendencí k podceňování …
frekvence manipulace – zneužití komunikace k dalším skrytým záměrům
členění, struktura textu (snaha uspořádat, upřesnit nebo naopak zahltit, šokovat..)
nasycení informacemi (kvalita a kvantita informací)
prezentace hlediska autora (vyjadřuje autor svůj pohled na dané téma nebo ne?)
míra interpretace (autor uplatňuje svůj subjektivní postoj, ale vydává ho za odborný a nestranný, maskuje ho za informace z jiných zdrojů)
způsob zacházení s přebíranými či prezentovanými myšlenkami jiných lidí (snaha vydávat je za vlastní, odmítání jiných názorů a shazování autora, překrucování…)
tendence k stylizaci (stylizování se do určité role – např. „poradce“, „vševěd“…)
Formální analýza komunikace:
- přináší výpověď o účastnících komunikace a umožňuje pochopit skutečný obsah komunikace – jak lidé komunikují, jaký čas věnují dialogu, jak se na něm podílejí,…
- formální charakteristiky komunikace:
objem komunikace – čas věnovaný komunikaci a jeho nasycení sdělováním
podíl partnerů na komunikaci
způsob předávání slova – hladké či problémové střídání; způsob iniciování partnera; překrývání = souběh nesetkávajících se monologů
průběh komunikace – sledujeme zda je komunikace kontinuitní, plynulá, zatuhlá..; zda se vyvíjí, prohlubuje nebo zůstává na povrchu
povaha interakce – je komunikace kooperativní nebo jde spíše o rivalitní střet?
Sociální interakce - vzájemný vztah lidí při společné činnosti. Interakce předpokládá vzájemnost (vztažnost), vzájemnou stimulaci a vzájemné ovlivňování.
Specifickým případem oboustranného vztahu mezi lidmi je interakce meziosobní, jejíž psychologický význam spočívá v tom, že má formativní vliv. Povaha vztahu výrazně intervenuje do procesu dotváření sociálních rysů osobnosti. Pojem povaha vztahu vyjadřuje, jako formu má součinnost partnerů a jakou formu má jejich vzájemný kontakt.
Základní formy součinnosti:
-koexistence - jedinci směřují ke svým individuálním cílům relativně nezávislými způsoby činností
-koordinace - vzájemné sladění podmínek individuálních činností směřujících k individuálním cílům
-kooperace - společná cesta ke společnému cíli
Základní formy mezilidských vztahů :
-rivalita (soupeření)- interakce typu "kdo z koho". Jde o interakci rizikovou. Vytváří konfliktogenní prostředí.
-soutěžení - cílem soutěže není "být první", ale "zvýšit výkon".