SZZ Psychologie

66 

dobré si uvědomit, že dívky jsou díky větší sociální vyspělosti většinou obratnější v jednání s dospělými, 
diplomatičtější, což je může v hodnocení dospělými zvýhodňovat. 
 
Vztahy s vrstevníky mají specifickou funkci, v praxi těchto vztahů je osvojována morálka dospělých, rozvíjí se 
sociálně morální dospělost dítěte. Přitom ústřední obsah této morálky – normy rovnosti, věrnosti a kolegiality – je 
antagonistický k normám „morálky poslušnosti“ ve vztazích dítě – dospělý. 
Ve skupině vrstevníků má dospívající tendenci podřizovat se normám kolektivu, udržet se ve skupině a získat zde 

přijatelnou pozici. Vzájemné vztahy ve skupině jsou pro dítě „zrcadlem“ pro vytváření adekvátního sebehodnocení. 

 
 
SOCIALIZACE V OBDOBÍ PUBESCENCE 

Socializace je ovlivněna jeho novými kompetencemi – v průběhu dospívání se mění názor na jiné lidi, proměnou 

procházejí i sociální role, dospívající odmítá podřízenou roli. Komunikace dospívajících s dospělými je touto potřebou 

ovlivněna také. Mění se vztah ke škole, dobrý výsledek přestává být cílem, ale stává se prostředkem. Mění se vztah k 

učiteli, jako autorita je brán pouze, pokud něčím imponuje. Odpoutání se od rodiny je důležitým vývojovým 

mezníkem – dochází k modikaci (nikoli ke zrušení) vztahu k rodičům. Dospívá ke zjištění, že rodiče nejsou neomylní, 

pubescent se snaží od nich nějak odlišit. Odmítá nekritické přijetí rodičovské autority.  

 
 
ADOLESCENCE Do období adolescence můžeme zařadit osoby ve věku 16 - 20 let, tedy věk, kdy mladý člověk chce vypadat a žít jako 
dospělý, ale chybí mu k tomu důležité vnitřní předpoklady - zkušenost a odpovědnost. Charakteristické pro toto 
období je: 
 
•  fyzické vyzrání - je ukončen proces růstu, stejně tak se ustálila i váha 
•  proces osamostatňování se - spojen s touhou stát se dospělým, rodiče ztrácejí svoji nadřazenou pozici nad svým