SZZ Psychologie

- 

vyslovuje správně všechny hlásky a hláskové skupiny, umí se vyjadřovat – pojmenuje známé věci a jevy, 
hovoří v celých větách, umí vyprávět kratší povídku, přednese básničku,  

- 

je  schopno  třídit,  posuzovat  a  porovnávat  věci  a  základní  jevy,  má  základní  poznatky  o  sobě,  rodině  a 
blízkém  okolí,  domácích  pracích,  zná  některá  povolání,  zvířata,  rostliny,  základní  přírodní  jevy,  materiály, 
barvy 

62 

- 

přiměřeně zručné – umí modelovat, navlékat, vystřihovat, zvláště ale kreslit a malovat 

- 

bývá  sem  zahrnuta  i  pracovní  zralost  -    začíná  se  zajímat  o  činnosti  připomínající  školní  úkoly, 
samostatnost,  aktivnost  a  dovednost  záměrně  udržet  pozornost  na  delší  časový  úsek  a  účastnit  se  řízené 
činnosti, schopnost podřídit se úkolu, přiměřenou ctižádost, vytrvalost, zodpovědnost, spolehlivost  

  Citová a sociální zralost  - sch. přijmout roli školáka,  akceptovat autoritu učitele, osamostatnění se z vazby  na rodiče, sociální zkušenosti a 
dovednosti -  základní  sociální  zběhlost,  sebeobsluha  a  základy  slušného  chování  -  dítě  umí  požádat,  něco  navrhnout,  zařídit, 
spolupracovat, ví, jak se jmenuje, kde bydlí, vyzná se v blízkém okolí, umí přecházet, něco koupit, udržuje pořádek, 
oblékne se, obuje se, jí příborem, myje se, zdraví dospělé, rozlišuje, co je žádoucí a zakázané, … 
 
Odklad povinné školní docházky  
-  dítě  obvykle  nastupuje  do  školy  v  šesti  letech,  pokud  je  dosáhne  do  1.září.  Na  žádost  rodiče,  učitele  ze  školky, 
lékaře, učitele u zápisu je možno provést test školní zralosti (vhodné je vyšetřit děti narozené o prázdninách). Odložit 
školní docházku je možno také ze zdravotních důvodů nebo z psychických důvodů o 1 až 2 roky. 
 
Poznávací procesy v dětství a prepubertě (6-12 let) - charakterizují změny a kvality čivosti, vnímání, pozornosti, paměti, obrazotvornosti a myšlení 
5. Období mladšího žáka - časové období 6. –10. (7. –11.) rok života dítěte.  
- Dítě vstupuje do školy, což je pro něj důležitý mezník v jeho životě.  
-  prodlužuje  se  postava,  zlepšuje  se  koordinace  motoriky,  rozvíjejí  se  procesy  v oblasti  orientace,  prožívání, 
chování. Dítě má povinnosti, přiblížilo se k cíli „být velký“.  
-  Hlavním  psychologickým  znakem  je  rozvoj  učební  činnostizískávání  vědomostí,  dovedností,  návyků 
prostřednictvím školy.  
- Školní výuka  rozvíjí  hlavně  paměť a myšlení. V prvních  ročnících  školy můžeme  charakterizovat žákův  názor na 
svět  jako  naivní  (přijímá  informace  nekriticky)  a  myšlení  asi  8letého  žáka  je  názorné  a  konkrétní  (větší  objem 
informací).  
- Kolem 10. roku začíná tato naivita mizet a objevuje se kritičnost.  
- Bohatě se rozvíjí myšlení, zájmy, paměť, vnímání, novým zájmem, který výrazně působí na pozorovací schopnosti je 
četba.  
- Dítě se projevuje velikou pohybovou aktivitou, neomezujme ji, ale směřujme do dobře organizované TV a sportu.  
-  Důležitý  je  dostatečný  odpočinek  žáka.  V tomto  období  se  také  rozvíjejí  city:  postupně  přecházejí  z afektivních 
projevů pod vědomou kontroluškolní výchova rozvíjí city etické, estetické, intelektuální   Rozvoj racionálně - kognitivních funkcí u dětí  
- Velmi dynamický rozvoj poznávacích procesů - čití, vnímání, paměť, komplexnější duševní projevy jako je myšlení 
a obrazotvornost. 
Změny  čivosti  v období  dětství  -  Po  nástupu  do  školy  se  ještě  zdokonaluje  zraková  a  sluchová  diferenciace,  tedy 
rozdílové prahy.  
- Schopnost rozlišovat výšky tónů vzroste o polovinu a jemnost rozlišování barev narůstá až o 60%.  
- Zatímco dítě předškolního věku se ještě orientovalo spíše jen situačně a neplánovitě, navíc bez přílišného zaměření 
na detaily, klade školní práce nároky na přesnost pozorování, i systematičnost a plánovitost činnosti.  
-  Postupná  převaha  věcné  orientace  na  předměty  a  jevy,  je  podnětem  i  k rozvoji  základních  myšlenkových  operací, 
jako je analýza celků na části, jejich srovnávání, chápání funkce a pak nová syntéza strukturovanějšího celku, až po 
zobecňování. Tyto operace pak stojí v pozadí postupně narůstající kvality pojmů i představ.