SZZ Psychologie

Postoje – stanovisko, které člověk zaujímá k nějakému předmětu. 
3 složky: 
- afektivní – vyjadřuje emoční vztah k situaci či objektu, k němuž jedinec zaujímá postoj 
- kognitivní – vyjadřuje souhrn vědomostí, informací o předmětu postoje 
- konativní (behaviorální) – je vnějším projevem postoje; je to tendence reagovat, resp. jednat určitým 
způsobemPostoje nejsou vrozené, vytvářejí se sociálním učením – přejímáme je od jiných lidí (zej. od těch, kteří jsou 
pro nás emočně významní). Děje se tak nápodobou a identifikací (lidé přejímají často postoje sociální skupiny, k níž 
patří, s niž se identifikují), nebo pomocí podmiňování např. častou prezentací kriminální aktivity příslušníků 
romského etnika, dochází k posílení negativního postoje k Romům. Postoje se vytváří také na základě vlastní 
zkušenosti. Velkou roli hraje to, jestli má člověk pozitivní nebo negativní zkušenost – to je důvod, proč se liší postoje 
lidí např. ke vzdělání, k manželství, rodičovství apod. 
Postoje se vyznačují rezistencí ke změně, mnohdy až rigiditou, lidé je obtížně mění, ale je to samozřejmě možné. 
 
Předsudky  –  jsou  specifickou  kategorií  postojů,  je  pro  ně  typické,  že  mají  silný  emoční  náboj  a  slabou  kognitivní 
složku (lidé mají o dané skutečnosti málo informací, a minimální nebo žádné skutečnosti – postoj se vytvoří pouze na 
afektivní bázi a svou iracionalitou bývá rigidní, těžko ovlivnitelný). Součástí předsudků jsou stereotypy, tj. zafixované 
zjednodušené a zkreslené názory, obvykle na určitou skupinu lidí. Předsudky bývají přejímány  sociálním učením od 
ostatních lidí a vedou často k diskriminačním projevům – např. předsudky české společnosti vůči romské menšině a 
naopak.