SZZ Psychologie

- 

Kritika dítěte, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, případně pohrdavým 
tónem. 

- 

Honěni, strkání, šťouchání, rány, kopáni, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. 

- 

Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. 

Nepřímé známky šikany: 

- 

Ditě je o přestávkách často samo, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. 

- 

O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. 

- 

Zhoršuje se jeho školní prospěch, někdy náhle. 

- 

Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. 

- 

Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které dítě nedovede uspokojivě vysvětlit. 

 
Motiv Mengeleho - chtějí si vyzkoušet, jaké trýznění a traumatizování jeho oběť vydrží.

142 

Agresor, ten, kdo se aktivně zúčastní šikany, zvláště ten, který ji začíná a vede (iniciátor), skutečně mívá 
určité typické vlastnosti. Jejich znalost nám pomůže odhadnout, kdo je agresorem ve skupině, kde k šikaně. 
 
 
 
Typy iniciátorů šikanování 

- 

1. typ - hrubý, primitivní, impulsivní, se silným energetickým přetlakem, kázeňskými problémy - 

narušeným vztahem k autoritě, někdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost.  

o 

Vnější forma šikanování 

o 

Šikanuje masivně, tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, používá šikanování cíleně k 

zastrašování ostatních 

o 

Specifika rodinné výchovy 

o 

Častý výskyt agrese a brutality rodičů. jakoby agresoři násilí vraceli nebo ho napodobovali 

- 

2. typ - velmi slušný, kultivovaný, narcisticky šlechtěný, sevřený, zvýšeně úzkostný, někdy i se sadistickými 

tendencemi v sexuálním smyslu. 

o 

Vnější forma šikanování