SZZ Psychologie

  vychází z teorií učení 

  postupné změny 

  zpětná vazba za každé trénované chování 
  netrénuje se jen změna v chování, ale i v myšlení a emocích 

KBT má tyto základní rysy: 

1) Je relativně krátká, od počátku časově omezená. Trvá několik měsíců, jen výjimečně déle než 
rok. Běžná jsou udržovací sezení jednou za 2 až 3 měsíce. 
2)  Zaměřuje  se  na  zvládnutí  konkrétních  problémů  a  dosažení  dohodnutých  cílů.  Terapeut  je 
zpočátku více aktivní, postupně pak přenáší odpovědnost za průběh terapie na pacienta. 
3)  Vztah  mezi  terapeutem  a  pacientem  je  postaven  na  vzájemné  spolupráci.  Terapeut  vysvětlí 
pacientovi  smysl  každého  terapeutického  postupu,  používá  pouze  pojmy,  kterým  pacient 
rozumí.  Pacient  by  měl  k  řešení  svých  problémů  přistupovat  aktivně,  tak,  že  bude  ochoten 
zkoušet nové způsoby myšlení a chování i za cenu přechodného zvýšení emoční nepohody. 
4)  Vychází  z  ucelené  teorie  vzniku  a  udržování  psychických  poruch.  Použití  určitého 
terapeutického postupu je vždy podloženo teoreticky a vychází z podrobné analýzy konkrétních 
problémů a potřeb určitého pacienta. 
5) Zaměřuje se na řešení přítomných problémů. Nejvíce času terapie věnuje řešení současných 
problémů a překonání vnějších a vnitřních faktorů, které problémy udržují. 
6)  Zaměřuje  se  na  konkrétní,  ohraničené  problémy.  Nelze  označit  problém  klienta  jako 
„agorafobii“, ale dá se popsat například jako „neschopnost vyjít sama z domu dále než 50 metrů 
na dobu delší než 5 minut“. 
7) Zaměřuje se především na faktory, které problém udržují. KBT se tolik nezaměřuje 
na vypátrání dávných příčin problémů. Aktuálně existující faktory, které problém udržují (např. 
dysfunkční  přesvědčení  „Nikdo  mě  nemůže  mít  rád.“)  je  možno  podrobně  analyzovat  a 
hypotézy o jejich vlivu lze ověřovat empiricky. 
8) Používané terapeutické postupy nejsou cílem samy o sobě. Jsou jen prostředkem k dosažení 
konkrétního  cíle,  na  němž  se  pacient  s  terapeutem  předem  dohodli.  Například  není  vhodné 
stanovit  jako  cíl terapie „vyléčit  agorafobii“, ale  lze  jako jeden z  cílů stanovit „Budu schopna 
chodit sama nakupovat jednou denně do supermarketu“. 
9)  KBT  se  zaměřuje  na  konkrétní  změny  v  životě.  Za  důležité  se  považuje  především  to,  jak 
pacient mění své chování mezi sezeními, v přirozeném prostředí, a ne jak se mění jeho chování 
při sezení. 
10) KBT je vědecká. Postup je takový, že se seberou konkrétní fakta, měří frekvence, trvání a 
míra závažnosti problémového chování. 
11)  KBT  je  vzdělávací  a  jejím  konečným  cílem  je  samostatnost  klienta.  Pacient  pravidelným 
procvičováním  získává  určité  dovednosti,  učí  se  zvládat  vnitřní  stavy  i  vnější  situace  a 
úspěšným  zvládáním  obávaných  situací  zvyšuje  pocit  vlastní  zdatnosti  a  své  sebevědomí. 
Postupně dokáže své problémy úspěšně zvládat a přestává terapeuta potřebovat.