Portfoliové úkoly ze semináře z didaktiky matematiky 1

Od Jiřího jsem se dozvěděl, že na matematiku je učí pan učitel, který není zrovna ochoten Jiřímu přizpůsobit podmínky tak, aby mu to zajistilo, že bude matematiku zvládat lépe. Pokud Jiří nestíhá opisovat zápis z tabule, psát co pan učitel diktuje či výklad pana učitele jako takový, často pan učitel Jiřímu odsekne, ať si to pak třeba po hodině o přestávce dopíše od nějakého spolužáka. A pokud tomu nerozumí, ať se to prostě doučí třeba sám doma.

Kromě vlivu dyslexie, dysgrafie a ne zrovna ochotného pana učitele z matematiky, můžeme určitě mimo jiné do negativních činitelů na Jiřího prospěch určitě také zahrnout fakt, jak jsem již naznačoval, že již od svých 3 let nežije v úplné rodině. Což by zase náleželo k příčinám sociálním. S tím by mohl také souviset fakt, že se mu zrovna nedaří mít dostatečně dobré přátele pro jeho volný čas, což by mohlo mít za také za následek jeho celkové slabší sebevědomí a celkovou motivaci pro cokoliv.

Abych to ještě trošku nějak shrnul, popřípadě doplnil. Mě osobně poslední dobou opravdu připadá, že se Jiří snaží čím dál více, byť ne vždy mu to zaručí zrovna ty nejlepší výsledky. Pomáhat Jiřímu mnohdy bývá poměrně pracné, jelikož mnoho věcí velmi pomalu chápe, pomaleji pracuje či nerad čte.

Jiří obvykle říká, že by se se mnou radši nechtěl vůbec učit, ale raději si se mnou jen povídat.

3. Srovnávací studie učebnic matematiky

Srovnávané učebnice:

1. ODVÁRKO, Oldřich a Jiří KADLEČEK. Matematika pro 8. ročník základní školy. Praha: Prometheus, 1999. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-719-6148-5.

2. BINTEROVÁ, Helena, Eduard FUCHS a Pavel TLUSTÝ. Matematika 8: pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2009. ISBN 978-80-7238-684-0.

Srovnávané téma:

Zavedení druhé mocniny

Učebnice 1: ODVÁRKO, Oldřich a Jiří KADLEČEK. Matematika pro 8. ročník základní školy. Praha: Prometheus, 1999. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-719-6148-5.

Druhá mocnina je zde nejprve uvedena příkladem s počty čtverečků ve čtvercích nad jednotlivými stranami pravoúhlého trojúhelníka o velikosti stran 3, 4 a 5. Je zde uveden zápis druhé mocniny čísel 3, 4 a 5 a jak tento zápis čteme. Hned pod tím jsou uvedeny druhé mocniny těchto čísel jako součin příslušného čísla se sebou samým. Vedle na obrázku je zase u druhých mocnin příslušných čísel v příslušných čtvercích přímo uvedeno příslušné číslo, které se rovná druhé mocnině daného čísla.

Záhy je zde uveden rámeček definující druhou mocninu již z obecného čísla a jako součin a . a s uvedením, jak se tento zápis čte. Součástí tohoto rámečku jsou však také v tomtéž tvaru hned vedle uvedeny druhé mocniny konkrétních tří čísel, a to přirozeného čísla, záporného čísla (ne však celého, ale rovnou racionálního jako desetinné číslo) a kladného zlomku (jako racionální číslo).